Jób 40
1 A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
L’Eterno continuò a rispondere a Giobbe e disse:
2 Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
“Il censore dell’Onnipotente vuole ancora contendere con lui? Colui che censura Iddio ha egli una risposta a tutto questo?”
3 Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
Allora Giobbe rispose all’Eterno e disse:
4 Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
“Ecco, io son troppo meschino; che ti risponderei? Io mi metto la mano sulla bocca.
5 Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
Ho parlato una volta, ma non riprenderò la parola, due volte… ma non lo farò più”.
6 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
L’Eterno allora rispose a Giobbe dal seno della tempesta, e disse:
7 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
“Orsù, cingiti i lombi come un prode; ti farò delle domande e tu insegnami!
8 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
Vuoi tu proprio annullare il mio giudizio? condannar me per giustificar te stesso?
9 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
Hai tu un braccio pari a quello di Dio? o una voce che tuoni come la sua?
10 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
Su via, adornati di maestà, di grandezza, rivestiti di splendore, di magnificenza!
11 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
Da’ libero corso ai furori dell’ira tua; mira tutti i superbi e abbassali!
12 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
Mira tutti i superbi e umiliali! e schiaccia gli empi dovunque stanno!
13 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
Seppelliscili tutti assieme nella polvere, copri di bende la lor faccia nel buio della tomba!
14 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
Allora, anch’io ti loderò, perché la tua destra t’avrà dato la vittoria.
15 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
Guarda l’ippopotamo che ho fatto al par di te; esso mangia l’erba come il bove.
16 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
Ecco la sua forza è nei suoi lombi, e il vigor suo nei muscoli del ventre.
17 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
Stende rigida come un cedro la coda; i nervi delle sue cosce sono intrecciati insieme.
18 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Le sue ossa sono tubi di rame; le sue membra, sbarre di ferro.
19 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
Esso è il capolavoro di Dio; colui che lo fece l’ha fornito di falce,
20 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
perché i monti gli producon la pastura; e là tutte le bestie de’ campi gli scherzano intorno.
21 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
Si giace sotto i loti, nel folto de’ canneti, in mezzo alle paludi.
22 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
I loti lo copron dell’ombra loro, i salci del torrente lo circondano.
23 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
Straripi pure il fiume, ei non trema; rimane calmo, anche se avesse un Giordano alla gola.
24 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
Potrebbe alcuno impadronirsene assalendolo di fronte? o prenderlo colle reti per forargli il naso?
