Jób 4
1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Na Eliphaz el fahk, “Job, ku kom ac toasrla nga fin sramsram?
2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
Nga koflana misla ac tia fahk nunak luk.
3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Kom luti mwet puspis tari, Ac akkeye poun mwet su munas.
4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Ke pacl sie mwet el munasla ac tukulkul, Kas lom tuh akkeyal elan tuyak.
5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
Na inge ke kom pa sun ongoiya uh, Kom arulana lofongla kac.
6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Kom tuh alu nu sin God, ac moul lom arulana suwohs; Ke ma inge fal na in oasr lulalfongi ac finsrak lom.
7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Srike esam lah acnu oasr pacl se sie mwet suwoswos el sun ongoiya, Ku sie mwet wangin mwata el wotla liki sou lal?
8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Nga liye tari ke mwet uh ac taknelik orekma sesuwos, In ima lun ma koluk; Na elos ac kosrani pac sesuwos ac ma koluk.
9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
In kasrkusrak lun God, El kunauselosla oana sie paka.
10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Mwet koluk elos kou ac wowo oana lion uh, Tuh God El kutongulosi ac kotala wihselos.
11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Oana luman lion su wangin ma elan uniya ac kang, Elos ac misa, ac tulik natulos nukewa fahsrelik.
12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
“Sie pacl ah oasr kas se tuku kakasrisrikna; Aok arulana srikla pusra, apkuranna ngan tia ku in lohng.
13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Pusra se inge lusrongla motul luk ah oana sie mweme koluk. Nga rarrar,
14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Ac monuk nufon usrusryak ke sangeng.
15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Sie engyeng na srisrik ukya mutuk, Ac monuk nufon tuninmihsrisrla ke sangeng.
16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Nga liye lah oasr ma se tu insac; A nga ne ngetang nu kac, nga tia ku in akilen lah mea se. Mihsna in pacl sac, ac nga lohng sie pusra kasla, fahk mu:
17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
‘Ya sie mwet ku in suwoswos ye mutun God? Ya mwet se ku in nasnasna ye mutun El su oralla?
18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
God El tia lulalfongi mwet kulansap lal inkusrao. Finne lipufan uh, El konauk lah oasr pac ma elos sufalla kac.
19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Kom nunku mu El ku in lulalfongi sie ma su orekla ke fohk kle, Sie ma orekla ke fohk, su fisrasr in itungyuki oana sie srenyuhu?
20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
Sahp sie mwet ac ku in moul ke lotutang uh, A ekela na el misa, wangin eteya.
21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Ma lal nukewa ac itukla lukel; El ac misa, a srakna wangin etauk in el.’
