< Jób 39 >
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Fohi’o hao te ombia ty faneraha’ o ose-lìm-bohitseo? Ambena’o hao ty fitsongoa’ i fanalokey?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Lefe’o iaheñe hao o volañe itohera’ iareoo? Rendre’o hao ty andro faneraha’ iareo?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
Mivokoke iereo, hampipoke anake, hampigadoñe o fitsongoa’eo.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Mihagañe o ana’eo, mitombo an-kivoke ey; ie mionjom-beo, tsy himpoly ka.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Ia ty nañirake ty borìke ly hidada? Ia ty nampibalake ty rohi’ i borìke malisay?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
Nanoeko ho kiboho’e ty fatram-bey naho ho fimoneña’e ty tane sira.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
Tsambolitio’e ty fivalitsikotaha’ o rovao, tsy rei’e ty fikoraha’ i mpiroakey.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Tsikarahe’e amo vohitseo ty ho fihinana’e vaho tsoetsoehe’e ze hene atao antsetra.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Hiantofa’ ty ndrimo hao ty hitoroñe azo? hialeña’e hao ty an-jolo’o ao?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Lefe’o hao ty hamahotse i ndrimoy aman-tàly am-bokavoka eo, hiava o vavahalio am-pañorihañe azo?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Hatokisa’o hao, ty harà’elahin-kaozara’ey? Hado’o ho aze hao o fitoloña’oo?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Hiantofa’o hao te hampoli’e o mahakama’oo, te hatonto’e hirik’ am-pamofohañe ey?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
Mihepakepak’ an-kafalea’e o elam-boron-tsatrañeo, ndra te matify o volon’ela’eo,
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Fa apo’e an-tane eo o atoli’eo, ampamana’e i debokey?
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
Amoea’e t’ie mete ho demohem-pandia, hera ho lialiàm-bibi-ly.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
Ampisoañe’e o ana’eo, hoe t’ie tsy aze; aa ndra te tsy vente’e o fitoloña’eo tsy ahoa’e;
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Toe tsy natolon’Añahare hihitse, vaho tsy nandivà’e hilala.
18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Ie mitroatse hitoabora’e le tohafa’e ty soavala reke-piningitse.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Tinolo’o ozatse hao ty soavala? Sinaro’o fineveneverañe hao ty an-kàto’e ao?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Ihe hao ty nampitsindrèko aze hoe valala? Mampañeveñe ty engem-pikofoha’e.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Jaote’e ty am-bavatane, irebeha’e i haozara’ey; mionjomb’eo re hijoñe mb’an-kotakotake.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Iankahafa’e ty tahotse, tsy hemban-dre; tsy iambohoa’e ty fibara.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
Mikantsakantsàñe ama’e ty trañom-pale’e i lefoñe mitsopelatsey, naho i ana-defoñey.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Abotse’e an-trotrofiake ty tane naho an-doroloro; tsy ampitsangane’ ty fivolan’ antsivay.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Ndra mbia’mbia mipopò i antsivay le hoe ty kofò’e: Hirity! Antsoñe’e añe i hotakotakey, ty fihotrohotro’ o mpifeheo, vaho i fikorahan’ aliy.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Ami’ty hihi’o hao ty itiliña’ i tsimalahoy, ty amelara’e mañatimo o ela’eo?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Ami’ty taro’o hao ty fañambonea’ ty vantio hañamboara’e traño andigiligy eñe?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Himoneña’e an-kereretsak’ ey; hañialoa’e an-tseram-bato tsy takatse eñe.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Talakese’e boak’ao ty tsindro’e; mahatrea lavitse o maso’eo.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Misike lio o ana’e tora’eo; Amy vinonoy ty toe’e.