< Jób 39 >

1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Do you know at what time the wild goats in the rocks bear their young? Can you watch when the deer are having their fawns?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Can you count the months that they gestate? Do you know the time when they bear their young?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
They crouch down and birth their young, and then they finish their labor pains.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Their young ones become strong and grow up in the open fields; they go out and do not come back again.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Who let the wild donkey go free? Who has untied the bonds of the swift donkey,
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
whose home I have made in the Arabah, his house in the salt land?
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
He laughs in scorn at the noises in the city; he does not hear the driver's shouts.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
He roams over the mountains as his pastures; there he looks for every green plant to eat.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Will the wild ox be happy to serve you? Will he consent to stay by your manger?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Can you use ropes to hold the wild ox in the furrows? Will he harrow the valleys as he follows after you?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Will you trust him because his strength is great? Will you leave your work to him to do?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Will you depend on him to bring your grain home, to gather the grain for your threshing floor?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
The wings of the ostrich wave proudly, but are they the pinions and plumage of love?
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
For she leaves her eggs on the earth, and she lets them keep warm in the dust;
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
she forgets that a foot might crush them or that a wild beast might trample them.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
She deals roughly with her young ones as if they were not hers; she does not fear that her labor might have been in vain,
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
because God has deprived her of wisdom and has not given her any understanding.
18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
When she runs swiftly, she laughs in scorn at the horse and its rider.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Have you given the horse his strength? Did you clothe his neck with his flowing mane?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Have you ever made him jump like a locust? The majesty of his snorting is fearsome.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
He paws in might and rejoices in his strength; he rushes out to meet the weapons.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
He mocks fear and is not dismayed; he does not turn back from the sword.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
The quiver rattles against his flank, along with the flashing spear and the javelin.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
He swallows up ground with fierceness and rage; at the trumpet's sound, he cannot stand in one place.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Whenever the trumpet sounds, he says, 'Aha!' He smells the battle from far away— the thunderous shouts of the commanders and the outcries.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Is it by your wisdom that the hawk soars, that he stretches out his wings for the south?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Is it at your orders that the eagle mounts up and makes his nest in high places?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
He lives on cliffs and makes his home on the peaks of cliffs, a stronghold.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
From there he searches for victims; his eyes see them from very far away.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
His young also drink up blood; where killed people are, there he is.”

< Jób 39 >