Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Knowest thou the time when the wild goats of the rock bring forth? Or canst thou observe when the hinds are in labor?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Canst thou number the months they fulfill, And know the season when they bring forth?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
They bow themselves; they bring forth their young; They cast forth their pains.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Their young ones are strong; they grow up in the fields; They go away, and return not to them.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Who hath sent forth the wild ass free? Who hath loosed the bands of the wild ass,
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
To whom I have given the wilderness for his house, And the barren land for his dwelling-place?
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
He scorneth the tumult of the city, And heedeth not the shouting of the driver;
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
The range of the mountains is his pasture; He seeketh after every green thing,
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Will the wild-ox consent to serve thee? Will he pass the night at thy crib?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Canst thou bind the wild-ox with the harness to the furrow? Or will he harrow the valleys after thee?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Wilt thou rely upon him because his strength is great, And commit to him thy labor?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Wilt thou trust him to bring home thy grain, And gather in thy harvest?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
The wing of the ostrich moveth joyfully; But is it with loving pinion and feathers?
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Nay, she layeth her eggs on the ground; She warmeth them in the dust,
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
And forgetteth that the foot may crush them, And that the wild beast may break them.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
She is cruel to her young, as if they were not hers; Her labor is in vain, yet she feareth not;
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Because God hath denied her wisdom, And hath not given her understanding.
18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Yet when she lasheth herself up on high, She laugheth at the horse and his rider.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Hast thou given the horse strength? Hast thou clothed his neck with his trembling mane?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Hast thou taught him to bound like the locust? How majestic his snorting! how terrible!
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
He paweth in the valley; he exulteth in his strength, And rusheth into the midst of arms.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
He laugheth at fear; he trembleth not, And turneth not back from the sword.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
Against him rattle the quiver, The flaming spear, and the lance.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
With rage and fury he devoureth the ground; He will not believe that the trumpet soundeth.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
At every blast of the trumpet, he saith, Aha! And snuffeth the battle afar off, —The thunder of the captains, and the war-shout.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Is it by thy wisdom that the hawk flieth, And spreadeth his wings toward the south?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Doth the eagle soar at thy command, And build his nest on high?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
He dwelleth and lodgeth upon the rock, Upon the peak of the rock, and the stronghold.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
From thence he spieth out prey; His eyes discern it from afar.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
His young ones suck up blood; And where the slain are, there is he.
