< Jób 39 >

1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Thaelpang kah sathai a piil tue na ming tih sayuk a rhai na dawn a?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Hla a cup la na tae tih a piil tue na ming a?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
A ca rhoek loh a koisu uh tih a huel daengah a bungtloh loh a hlah.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
A ca a man uh te cangpai neh rhoeng tih a caeh uh phoeiah tah amih taengla mael uh pawh.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Sayalh la kohong marhang aka hlah te unim? Laak lueng kah kuelrhui aka hlam te unim?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
A im te kolken la, a dungtlungim te lungkaehlai la ka khueh.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
Khorha kah hlangping te a lawn tih aka tueihno kah pang ol hnatun pawh.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
A luemnah tlang te a cawt tih sulhing boeih te a yoep.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Cung loh nang taengah a thohtat hamla a huem vetih na kongduk dongah rhaeh aya?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Cung te a rhuivaeh kong ah na pael vetih nang hnukah tuikol te a thoe aya?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
A thadueng a len dongah a soah na pangtung vetih na thaphu te a taengah na hnoo aya?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Na cangti te a khuen, a khuen vetih na cangtilhmuen a coi ni tila te te na tangnah a?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
Kalaukva kah phae loh yoka cakhaw bungrho phaemul neh a dii aih nim.
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
A duei te diklai dongah a hnoo tih laipi khuiah a awp.
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
A kho loh a hep te a hnilh tih kohong mulhing long khaw te te a til.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
A ca rhoek te amah kah pawt bangla a hit sak tih a poeyoek la a thaphu te birhihnah pawh.
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Pathen loh anih te cueihnah a hnilh sak tih a taengah yakmingnah tael pah pawh.
18 Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Hmuensang la a phuel uh tue vaengah tah marhang neh a sokah aka ngol te a nueih thil.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Marhang taengah thayung thamal na paek a? A rhawn te a hnoo neh na thing pah a?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Anih te kaisih bangla na pet sak a? A phit vaengkah mueithennah khaw mueirhih la poeh.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Tuikol te a phuet uh vaengah thadueng neh a ngaingaih lungpok haica doe hamla pawk.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Rhihnah te a nueih thil tih a rhihyawp pawt dongah cunghang ha lamloh a mael moenih.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
A taengah liva a khoek tih, caai neh soe kaw hmaihluei la om.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Hinghuen neh khoponah neh diklai a coih tih, tuki ol te tangnah pawh.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Tuki te a rhoeh la, “Ahuei,” a ti nah tih, caemtloek vaengkah mangpa khohum neh tamlung te a hla lamloh a huep.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Nang kah yakmingnah dongah nim mutlo loh a phae a phuel tih a ding, a phae te tuithim la a phuel?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Nang kah ka dongah atha te sang hang tih a bu a pomsang a?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Thaelpang ah kho a sak tih thaelpang hmuisum neh rhalvong ah khaw rhaeh ta.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Te lamloh caak a thaih tih a hla lamkah te a mik loh a paelki.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Te vaengah a vapuel, a vapuel loh thii a caep uh tih rhok om nah ah hnap om,” a ti nah.

< Jób 39 >