Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
respondens autem Dominus Iob de turbine dixit
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
quis est iste involvens sententias sermonibus inperitis
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
accinge sicut vir lumbos tuos interrogabo te et responde mihi
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
ubi eras quando ponebam fundamenta terrae indica mihi si habes intellegentiam
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
quis posuit mensuras eius si nosti vel quis tetendit super eam lineam
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
super quo bases illius solidatae sunt aut quis dimisit lapidem angularem eius
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
cum me laudarent simul astra matutina et iubilarent omnes filii Dei
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
quis conclusit ostiis mare quando erumpebat quasi de vulva procedens
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
cum ponerem nubem vestimentum eius et caligine illud quasi pannis infantiae obvolverem
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
circumdedi illud terminis meis et posui vectem et ostia
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
et dixi usque huc venies et non procedes amplius et hic confringes tumentes fluctus tuos
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
numquid post ortum tuum praecepisti diluculo et ostendisti aurorae locum suum
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
et tenuisti concutiens extrema terrae et excussisti impios ex ea
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
restituetur ut lutum signaculum et stabit sicut vestimentum
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
auferetur ab impiis lux sua et brachium excelsum confringetur
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
numquid ingressus es profunda maris et in novissimis abyssis deambulasti
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
numquid apertae tibi sunt portae mortis et ostia tenebrosa vidisti
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
numquid considerasti latitudines terrae indica mihi si nosti omnia
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
in qua via habitet lux et tenebrarum quis locus sit
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
ut ducas unumquodque ad terminos suos et intellegas semitas domus eius
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
sciebas tunc quod nasciturus esses et numerum dierum tuorum noveras
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
numquid ingressus es thesauros nivis aut thesauros grandinis aspexisti
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
quae praeparavi in tempus hostis in diem pugnae et belli
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
per quam viam spargitur lux dividitur aestus super terram
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
quis dedit vehementissimo imbri cursum et viam sonantis tonitrui
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
ut plueret super terram absque homine in deserto ubi nullus mortalium commoratur
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
ut impleret inviam et desolatam et produceret herbas virentes
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
quis est pluviae pater vel quis genuit stillas roris
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
de cuius utero egressa est glacies et gelu de caelo quis genuit
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
in similitudinem lapidis aquae durantur et superficies abyssi constringitur
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
numquid coniungere valebis micantes stellas Pliadis aut gyrum Arcturi poteris dissipare
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
numquid producis luciferum in tempore suo et vesperum super filios terrae consurgere facis
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
numquid nosti ordinem caeli et pones rationem eius in terra
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
numquid elevabis in nebula vocem tuam et impetus aquarum operiet te
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
numquid mittes fulgura et ibunt et revertentia dicent tibi adsumus
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
quis posuit in visceribus hominis sapientiam vel quis dedit gallo intellegentiam
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
quis enarravit caelorum rationem et concentum caeli quis dormire faciet
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
quando fundebatur pulvis in terram et glebae conpingebantur
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
numquid capies leaenae praedam et animam catulorum eius implebis
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?
quando cubant in antris et in specubus insidiantur
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
quis praeparat corvo escam suam quando pulli eius ad Deum clamant vagantes eo quod non habeant cibos
