Jób 38

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

Hagi tusi'a kagigagi zaho erino efi Anumzamo'a mani'neno, Jopuna amanage huno kenona hunte'ne,

2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

Jopuga kagrira knare antahi'zana omane'ne. Ana hu'neankinka Nagrama eri'zama erinaku'ma retro'ma hua zankura neginagi nanekea nehane.

3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

Nagra menina kagenoka hu'za huanki, vene'ne antahi'za erinka oti hankavetio. Ana nehunka Nagri kere'ma kenonama hananku trotra huo.

4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

Kagra iga mani'nankena ama mopamofona tra'a eri agafa hu'na trora hu'noe? Kagra e'i anazama antahi ama'ma hu'nesunka nasamio.

5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

Ama mopamofo za'za'ane atupa'ane amu'noma'anema nofi'ma (measurement) avazu huno ke nofira iza tro hunte'ne? E'i ana zana kagra ko kenka antahinka hu'nampi?

6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

Ama mopamo'ma agofetu'ma me'nea trara na'amo azeri hanavenetigeno, ome renage eme renage huntete'ma me'nea haveramina, ome regari eme regari hunte'ne?

7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

Hagi kotu ofumo'za anazama nege'za magoka zamagira ante'za zagamera nehazage'za, ankero ramimo'zanena ranke hu'za kezati'za musenkasea hu'naze.

8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

Hagerimo'ma ruvarehiramino mopafima ezankura ama anante megahane huno iza huntegeno me'ne?

9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

Hagerimofona hamponteti Nagra kukenama hiaza hu'na eri ano vazinente'na, hagerina kumazu haninu eri anakinte'noe.

10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

Ana nehu'na hagerimoka agaterenka ovunka, amare megahane nehu'na, hagerimo'ma ome atre eme atrema hu'nea ankina ankina, kafa erigi'na rentarako hunte'noe.

11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

Ana nehu'na amanage hu'na asami'noe. Kavufgama erisgama nehana hagerimoka amare marenka eme netrenka, mago'enena agatarenka ovuo hu'na asami'noe.

12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

Hagi Jopuga mago zupa masa huo hunka hankeno nanterana rumsa nehigenka, kotu masagura hunka remasa hunka marerio hunka hankeno anara hu'nefi?

13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

Hagi kagra mago zupa huntankeno nanterama remasama hia masazamo'a, ama mopama ometre eme trema hu'nerega vuno eno huvaga nereno, havi avu'ava zama nehaza vahera zamazeri ama hige'za tavimofo korora hu'za fre'nazafi?

14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

Zagema marerino rumasama higeno'a, kokamo'a ruzahe huno ama tfaza higeno, avonkrenankre tvaravemo'ma nehiaza huno avasese'amo'a so'e zantfa nehie.

15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

Hagi zagema marerino remsama hige'za, kefo zamavu'zmava zama nehaza vahe'mo'zama hanimpima vano nehu'za, vahe'ma zamazeri havizama nehaza vahe'mo'za zamazana ruhantgi trege'za anara nosaze.

16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

Kagra Jopuga hagerimpina uraminka hagerimo'ma agafa huno ne-ea kampuira ome negenka, hagerimo'ma amefenkame'ma urami'neama'a ome keme vunka kevaga re'nampi?

17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

Fri vahe'mokizmi kuma kafaramima me'neama'a ko negenka, hanintirima hu'nea hanizamofo kafantamina ko ke'nampi?

18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

Ama mopamo'ma ra huno vuno eno'ma hu'neana kagra kenka antahinka hu'nampi? Kagrama ana maka zantamima ko'ma antahi vagare'nesunka nasamio.

19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

Masamo'ma mani'neno'ma ne-ea kumara kagra kenampi? Hanimo'ma nemania kumara iga me'ne?

20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

Kagra kana ke'nana zanaveri hanankeke masamo'ene, hanimokea zanagrama nemani'a nonkumatega vuke eke hugahapi?

21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

Kagra ko antahi'nane, na'ankure maka zana forera osu'negenka kagra ko fore hugota hu'nanankino, kafukamo'a rama'a hu'negahie!

22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

Aisimo'ma aviteno me'neno eneramia nona ome negenka, ko'mopa ko'mo'ma aviteno me'neno eneramia nona ke'nano?

23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

E'i ana zantamima retro huntogeno'ma me'neana, hazenke knama esanige'nama ha'ma hanuaza retro huntogeno me'ne.

24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

Kopsinamo'ma ruganini huno vuno eno'ma nehia kana iga me'ne? Zage hanati kazigati zaho'ma erino vuno enoma nehia nonkuma'a iga me'ne?

25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

Monafinti'ma avune ko'mo'ma herafi ramino'ma eneramia tinkana iza tro hunte'ne? Monamo'ma monagema huteno agasasama runo'ma vuno eno'ma hania kana iza varinte'ne?

26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

Vahe'ma omani hagege ka'ma kokampina, iza kora atregeno runente?

27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

Ana mopafina kora, zafane trazanena omanenegeno mago zana omanetfa hu'neane. Hianagi iza kora atregeno eno mopa eme rufru higeno, trazamo'a ete hageno marenerie?

28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

Ko'mofona nafa'a mani'nefi? Iza ata komofona nafa'a mani'neno atregeno eneramie?

29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

Aisimofona iza anta'a mani'ne? Hagi iza monafintira aisi atakora kase atregeno eneramie?

30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

Zasi ko'matia knafina, tintamimo'a hankavetino havegna nehigeno, hagerimofo agofetu'ma aisima neramino'a azeri karagenefe.

31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

Hagi Pleiadesie nehaza hanafitamima, monare'ma me'nea zana Jopuga seni nofitetira magopi anaki nezmantenka, Orioniema nehaza hnafitamima anaki zmante'nea nofira ahekanora hugahampi?

32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

Ana nehunka kagra ana hanafitamina hananke'za, mago kafufina kna'zamire efore hutere nehanagenka, Beane mofavre naga'anema hu'za nehaza hanafitamina kagra kegava huzmantegahampi?

33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

Monafima ruzahu ruzahu zantamima me'naza zamo'za amage'ma nentaza kasegea kagra antahi'nampi? Ana'ma hu'nesnunka kagra hananke'za ama mopafi maka zantamimo'zanena ana kasegea amage antegahazafi?

34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

Kagra monafima me'nea hampona kezati misankeno, kora atrenigeno eramino kora kahegahifi?

35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

Kopasi'nagu'ma hunka mago kaziga vuo hunka'ma huntesnankeno'ma nevuno'a, e'ina huoma hunka hunantana zana hugahue hunora hugahifi?

36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

Iza knare antahi'zana, vahe agu'afina nenteno, ama' antahi'zana vahe'mofo antahi'zampina ante'ne?

37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

Iza knare antahi'zampina avite'nesnimo maka hampontamina hamprigara hu'ne? Ana nehuno monafima me'negeno anampinti'ma ko'ma neria mopa kavoa eriragisigeno ko'mo'a herafiramigahie?

38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

Anama higeno'a kugusopamo'a ome runtrako huno eme hanavetigeno, hihi huno magopi marenerie.

39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

Zamagama netegenka Laioni anenta'a ramine, laioniraminena zagagafa ahezminke'za nenazafi?

40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?

Ana laioniramimo'za havegampine, kafoma ante'za nemaniza trazampinti etirami'za zamagra'a anara nosazafi?

41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?

Kotkotiema nehaza namaramimo'za ne'zanku'ma hake'za vano vanoma nehazageno, anenta'arimo'za ne'zama nesaza zanku'ma Anumzamo'naregama krafama nehazageno'a, iza ne'zana nezamie?