Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Il Signore rispose a Giobbe di mezzo al turbine:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Chi è costui che oscura il consiglio con parole insipienti?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Cingiti i fianchi come un prode, io t'interrogherò e tu mi istruirai.
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Dov'eri tu quand'io ponevo le fondamenta della terra? Dillo, se hai tanta intelligenza!
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Chi ha fissato le sue dimensioni, se lo sai, o chi ha teso su di essa la misura?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Dove sono fissate le sue basi o chi ha posto la sua pietra angolare,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
mentre gioivano in coro le stelle del mattino e plaudivano tutti i figli di Dio?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Chi ha chiuso tra due porte il mare, quando erompeva uscendo dal seno materno,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
quando lo circondavo di nubi per veste e per fasce di caligine folta?
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Poi gli ho fissato un limite e gli ho messo chiavistello e porte
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
e ho detto: «Fin qui giungerai e non oltre e qui s'infrangerà l'orgoglio delle tue onde».
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Da quando vivi, hai mai comandato al mattino e assegnato il posto all'aurora,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
perché essa afferri i lembi della terra e ne scuota i malvagi?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Si trasforma come creta da sigillo e si colora come un vestito.
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
E' sottratta ai malvagi la loro luce ed è spezzato il braccio che si alza a colpire.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Sei mai giunto alle sorgenti del mare e nel fondo dell'abisso hai tu passeggiato?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Ti sono state indicate le porte della morte e hai visto le porte dell'ombra funerea?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Hai tu considerato le distese della terra? Dillo, se sai tutto questo!
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Per quale via si va dove abita la luce e dove hanno dimora le tenebre
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
perché tu le conduca al loro dominio o almeno tu sappia avviarle verso la loro casa?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Certo, tu lo sai, perché allora eri nato e il numero dei tuoi giorni è assai grande!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Sei mai giunto ai serbatoi della neve, hai mai visto i serbatoi della grandine,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
che io riserbo per il tempo della sciagura, per il giorno della guerra e della battaglia?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Per quali vie si espande la luce, si diffonde il vento d'oriente sulla terra?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Chi ha scavato canali agli acquazzoni e una strada alla nube tonante,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
per far piovere sopra una terra senza uomini, su un deserto dove non c'è nessuno,
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
per dissetare regioni desolate e squallide e far germogliare erbe nella steppa?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
Ha forse un padre la pioggia? O chi mette al mondo le gocce della rugiada?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Dal seno di chi è uscito il ghiaccio e la brina del cielo chi l'ha generata?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Come pietra le acque induriscono e la faccia dell'abisso si raggela.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Puoi tu annodare i legami delle Plèiadi o sciogliere i vincoli di Orione?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Fai tu spuntare a suo tempo la stella del mattino o puoi guidare l'Orsa insieme con i suoi figli?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Conosci tu le leggi del cielo o ne applichi le norme sulla terra?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Puoi tu alzare la voce fino alle nubi e farti coprire da un rovescio di acqua?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
Scagli tu i fulmini e partono dicendoti: «Eccoci!»?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Chi ha elargito all'ibis la sapienza o chi ha dato al gallo intelligenza?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Chi può con sapienza calcolare le nubi e chi riversa gli otri del cielo,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
quando si fonde la polvere in una massa e le zolle si attaccano insieme?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Vai tu a caccia di preda per la leonessa e sazi la fame dei leoncini,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?
quando sono accovacciati nelle tane o stanno in agguato fra le macchie?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Chi prepara al corvo il suo pasto, quando i suoi nati gridano verso Dio e vagano qua e là per mancanza di cibo?
