Jób 38
1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
Et l’Éternel répondit à Job du milieu du tourbillon, et dit:
2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
Qui est celui-ci qui obscurcit le conseil par des discours sans connaissance?
3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
Ceins tes reins comme un homme, et je t’interrogerai et tu m’instruiras!
4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Où étais-tu quand j’ai fondé la terre? Déclare-le-moi, si tu as de l’intelligence.
5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
Qui lui a établi sa mesure, – si tu le sais? Ou qui a étendu le cordeau sur elle?
6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
Sur quoi ses bases sont-elles assises, ou qui a placé sa pierre angulaire,
7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
Quand les étoiles du matin chantaient ensemble, et que tous les fils de Dieu éclataient de joie?
8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
Et qui a renfermé la mer dans des portes, quand elle rompit [les bornes] et sortit de la matrice,
9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
Quand je fis de la nuée son vêtement, et de l’obscurité ses langes;
10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
Quand je lui découpai ses limites et lui mis des barres et des portes,
11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
Et que je dis: Tu viendras jusqu’ici et tu n’iras pas plus loin, et ici s’arrêtera l’orgueil de tes flots?
12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
As-tu, de ta vie, commandé au matin? As-tu montré à l’aube du jour sa place,
13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
Pour qu’elle saisisse les bords de la terre, et que les méchants en soient secoués?
14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
Elle se change comme l’argile d’un sceau, et [toutes choses] se présentent parées comme d’un vêtement;
15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
Et leur lumière est ôtée aux méchants, et le bras levé est cassé.
16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
Es-tu allé aux sources de la mer, et t’es-tu promené dans les profondeurs de l’abîme?
17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
Les portes de la mort se sont-elles découvertes à toi? Et as-tu vu les portes de l’ombre de la mort?
18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
Ton regard a-t-il pénétré jusque dans les vastes espaces de la terre? Dis-le, si tu connais tout cela.
19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
Où est le chemin vers le séjour de la lumière? et les ténèbres, où est leur place?
20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
Pour que tu les prennes à leur limite, et que tu connaisses les sentiers de leur maison?
21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
Tu le sais, car tu étais né alors, et le nombre de tes jours est grand!
22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
Es-tu allé aux trésors de la neige, et as-tu vu les trésors de la grêle,
23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
Que j’ai mis en réserve pour le temps de la détresse, pour le jour du combat et de la guerre?
24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
Par quel chemin se distribue la lumière, et le vent d’orient se répand-il sur la terre?
25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
Qui a découpé des canaux aux torrents de pluie, et un chemin à l’éclair des tonnerres,
26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
Pour faire pleuvoir sur une terre où il n’y a personne, sur le désert où il n’y a pas d’hommes;
27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
Pour rassasier les lieux désolés et déserts, pour faire germer les pousses de l’herbe?
28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
La pluie a-t-elle un père? ou qui engendre les gouttes de la rosée?
29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
Du sein de qui sort la glace? et le frimas des cieux, qui l’enfante?
30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
Devenues pierre, les eaux se cachent, et la surface de l’abîme se prend.
31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
Peux-tu serrer les liens des Pléiades, ou détacher les cordes d’Orion?
32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
Fais-tu sortir les signes du zodiaque en leurs saisons, et mènes-tu la grande Ourse avec ses filles?
33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
Connais-tu les lois des cieux, ou établis-tu leur empire sur la terre?
34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
Peux-tu élever ta voix vers les nuages, en sorte que des torrents d’eau te couvrent?
35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
As-tu lancé la foudre, en sorte qu’elle soit allée et t’ait dit: Me voici?
36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
Qui a mis la sagesse dans les reins, ou qui donna l’intelligence à l’esprit?
37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
Qui a compté les nuages dans [sa] sagesse? et qui verse les outres des cieux,
38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
Quand la poussière coule comme du métal en fusion et que les mottes se soudent entre elles?
39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Est-ce toi qui chasses la proie pour la lionne, et qui rassasies l’appétit des lionceaux,
40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?
Quand ils sont couchés dans leurs tanières [et] se tiennent aux aguets dans leur fourré?
41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Qui prépare au corbeau sa pâture quand ses petits crient à Dieu [et] qu’ils errent sans nourriture?
