Jób 37
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
“Hana yangu inorova nokuda kwezvizvi, uye mwoyo wangu unotomuka uchibva panzvimbo yawo.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Teererai! Teererai kutinhira kwenzwi rake, nokuunga kunobva pamuromo wake.
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Anoregedzera mheni yake pasi pedenga rose, agoituma kumigumo yenyika.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Shure kwaizvozvo inzwi rokutinhira kwake rinosvika; anotinhira nenzwi roumambo hwake.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Inzwi raMwari rinotinhira nenzira dzinoshamisa; iye anoita zvinhu zvikuru zvinopfuura kunzwisisa kwedu.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Anoti kuchando, ‘Donhera panyika,’ nokumvura inonaya, ‘Naya nesimba.’
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Kuitira kuti vanhu vose vaakasika vazive basa rake, anoita kuti munhu mumwe nomumwe ambomira kushanda.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Mhuka dzinovanda; dzinoramba dziri mumapako adzo.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
Dutu rinobuda pakamuri yaro, chando chinobva pakuvhuvhuta kwemhepo.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Kufema kwaMwari kunobudisa mazaya echando, uye mvura zhinji inooma kuita chando.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Anozadza makore nounyoro; anoparadzira mheni yake nomumakore.
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Anoafambisa sezvaanoda pamusoro penyika yose, kuti aite zvose zvaanoarayira.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Anouyisa makore kuzoranga vanhu, kana kuzodiridza nyika yake kuti aratidze rudo rwake.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
“Teerera izvi, Jobho; imbomira ugorangarira zvishamiso zvaMwari.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Unoziva here kudzorwa kwamakore naMwari nokupenyesa kwaanoita mheni yake?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Unoziva maturikirwo akaitwa makore here, izvo zvishamiso zvaiye akakwana muruzivo?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
Iyewe unopiswa nenguo dzako nyika painonyaradzwa nemhepo yezasi,
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
ko, ungagona kubatana naye pakutatamura matenga here, iwo akaoma kunge chionioni chendarira yakaumbwa.
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
“Tiudze zvatingareva kwaari; hatigoni kureva mhaka yedu nokuda kwerima redu.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Ko, anofanira kuudzwa kuti ndinoda kutaura here? Ko, pano munhu angakumbira kumedzwa here?
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Zvino hakuna munhu angatarira kuzuva, nokuvhenekera kwaro riri mumatenga, mushure mokunge mhepo yaachenesa.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
Anouya nokubwinya kunoyevedza achibva nokumusoro; Mwari anouya nokubwinya kunotyisa.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Wamasimba Ose haasvikiki kwaari uye anokudzwa nesimba; mukururamisira uye nokururama kwake kukuru haadzvinyiriri.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Naizvozvo, vanhu vanomutya, ko, haana hanya navose vakachenjera pamwoyo here?”
