< Jób 37 >

1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
À cause de cela aussi mon cœur tremble, et tressaille comme s’il sortait de sa place.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Écoutez donc le bruit éclatant de sa voix et le grondement qui sort de sa bouche!
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Il le dirige sous tous les cieux, et son éclair, jusqu’aux extrémités de la terre:
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Après lui une voix rugit. Il tonne de sa voix majestueuse, et il ne retient pas ses éclairs quand il fait entendre sa voix.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Dieu tonne merveilleusement de sa voix, faisant de grandes choses que nous ne comprenons pas.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Car il dit à la neige: Tombe sur la terre! et aussi aux averses de pluie, et aux averses des pluies de sa force.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Il met un sceau sur la main de tout homme, afin que tous les hommes connaissent son œuvre.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Les bêtes sauvages rentrent dans leurs gîtes, et demeurent dans leurs repaires.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
Des chambres [du midi] vient le tourbillon, et des vents du nord, le froid.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Au souffle de Dieu se forme la glace, et la largeur des eaux se resserre.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Il charge d’eau le nuage; sa lumière dissipe les nuées;
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Et sous sa conduite elles tournoient en tout sens, pour accomplir leur œuvre, tout ce qu’il leur commande sur la face du cercle de la terre,
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Soit qu’il les fasse venir comme verge, ou pour sa terre, ou en bonté.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Écoute ceci, Job; tiens-toi là, et discerne les œuvres merveilleuses de Dieu.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Sais-tu comment Dieu les a disposées et comment il fait briller l’éclair de sa nuée?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Comprends-tu le balancement des nuages, les œuvres merveilleuses de celui qui est parfait en connaissance, –
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
Pourquoi tes vêtements sont chauds quand il donne du repos à la terre par le vent du midi?
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
As-tu étendu avec lui la voûte céleste, aussi ferme qu’un miroir de fonte?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Fais-nous savoir ce que nous lui dirons! Nous ne savons préparer [des paroles], à cause de [nos] ténèbres.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Lui racontera-t-on que je parle? Si quelqu’un lui parle, il sera sûrement englouti.
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Et maintenant on ne voit pas la lumière brillante, elle est [cachée] dans les nues; mais le vent passe et les [chasse, et] produit un ciel clair.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
L’or vient du nord; – par-devers Dieu est la majesté terrible.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Le Tout-puissant, nous ne le trouvons pas; grand en force, en jugement et en beaucoup de justice, il n’opprime pas.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
C’est pourquoi les hommes le craindront; aucun des sages de cœur ne le contemplera.

< Jób 37 >