Jób 37
1 Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
He dongah ka lungbuei lakueng tih a hmuen lamloh cungpet.
2 Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
A ol dongkah khoponah te hnatun hnatun. A ka lamloh caitawknah thoeng.
3 Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Vaan boeih hmuiah a hlah tih a vangnah loh diklai hmoi duela pawk.
4 Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
A hnukkah a kawk ol khaw a hoemdamnah ol neh hum tih a ol a yaak vaengah rhaek uelh sak boeh.
5 Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Pathen loh a ol neh khobaerhambae a saii khungdaeng tih hum dae m'ming uh moenih.
6 Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Vuelsong neh khotlan khonal te, 'Diklai ah om saeh,’ a ti vaengah khotlan khonal khaw a sarhi tak.
7 Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Amah kutngo hlang boeih ming sak ham hlang boeih kah kut te rhodaek a soei pah.
8 Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Te vaengah mulhing khaw a khui la kun tih a khuisaek ah kho a sak.
9 Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
Cangpalam te imkhui lamloh, khosik te tlangpuei lamloh ha thoeng.
10 Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Pathen kah hiil lamloh rhaelnu khaw a khueh tih tui daang mangdaeng mangtok la om.
11 Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Khomai te cingtui loh a rhih sak tih cingmai loh amah kah vangnah te a taekyak.
12 A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Te khaw diklai kah lunglai hman ah a uen boeih te saii hamla a niing, a niing dongah kuluk la a hil.
13 Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Te te caitueng lam khaw, a khohmuen ham khaw, sitlohnah ham khaw a thoeng sak.
14 Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Job, he he hnakaeng lah. Pai lamtah Pathen kah khobaerhambae he yakming lah.
15 Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Te rhoek soah Pathen loh a khueh tih a cingmai kah vangnah a sae te na ming a?
16 Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
Poeknah rhuemtuet, mangvawt khomai a haainah te na ming a?
17 A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
Tuithim loh khohmuen a mong sak vaengah na himbai te aka bae sak,
18 Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
Hmaidan a hlawn bangla khomong a thah la amah taengah na nulh thai aya?
19 Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
Amah taengah metla n'thui ham khaw kaimih tueng lah. Hmaisuep hmai ah n'tawn uh thai pawt oe.
20 Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Hlang loh a dolh hamla thui cakhaw ka thui bangla amah taengah a tae pa aya?
21 Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
Tahae ah khaw vangnah a hmuh uh moenih. A aa te khohli loh a yawn tih a caihcil hnukkah khomong dongah tueng.
22 Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
Tlangpuei lamkah sui te mueithennah rhih om Pathen taengla pawk.
23 Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Tlungthang te thadueng a len dongah a tiktamnah m'hmuh lek moenih. Duengnah khaw a cungkuem dongah hlang a phaep moenih.
24 Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Hlang rhoek loh amah te a rhih uh tangloeng dongah lungbuei aka cueih rhoek takuem khaw a sawt moenih,” a ti.
