Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
ED Elihu proseguì, e disse:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Aspettami un poco, ed io ti mostrerò Che [vi sono] ancora [altri] ragionamenti per Iddio.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Io prenderò il mio discorso da lungi, Ed attribuirò giustizia al mio Fattore.
4 V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Perciocchè di vero il mio parlare non è [con] menzogna; [Tu hai] appresso di te [uno che è] intiero nelle [sue] opinioni.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Ecco, Iddio [è] potente, [ma] non però disdegna [alcuno]; Potente, [ma] di forza [congiunta con] sapienza.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Egli non lascia viver l'empio, E fa ragione agli afflitti.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
Egli non rimuove gli occhi suoi d'addosso a' giusti; Anzi [li fa sedere] sopra il trono coi re; Egli [ve] li fa sedere in perpetuo; onde sono esaltati.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
E se pur son messi ne' ceppi, E son prigioni ne' legami dell'afflizione;
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Egli dichiara loro i lor fatti, E come i lor misfatti sono accresciuti.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Ovvero, apre loro l'orecchio, per [far loro ricevere] correzione; E dice [loro] che si convertano dall'iniquità.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Se ubbidiscono, e [gli] servono, Finiscono i giorni loro in beni, E gli anni loro in diletti.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
Ma se non ubbidiscono, passano per la spada, E muoiono per mancamento d'intendimento.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
Ma i profani di cuore accrescono l'ira, E non gridano, quando egli li mette ne' legami;
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
La lor persona morrà in giovanezza, E la lor vita fra i cinedi.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Ma egli libera gli afflitti nella loro afflizione, Ed apre loro l'orecchio nell'oppressione.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Ancora te avrebbe egli ritratto dall'afflizione, [E messo in] luogo largo, [fuori] di ogni distretta; E la tua mensa tranquilla sarebbe ripiena di vivande grasse.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Ma tu sei venuto al colmo del giudicio di un empio; Il giudicio e la giustizia [ti] tengono preso.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Perciocchè [egli è] in ira, [guarda] che talora egli non ti atterri con battiture; E con niun riscatto, benchè grande, non ti possa scampare.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Farà egli alcuna stima delle tue ricchezze? [Egli] non [farà stima] dell'oro, nè di tutta la [tua] gran potenza.
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Non ansar dietro a quella notte, Nella quale i popoli periscono a fondo.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Guardati che tu non ti rivolga alla vanità; Conciossiachè per l'afflizione tu abbi eletto quello.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Ecco, Iddio [è] eccelso nella sua potenza; Chi [è] il dottore convenevole a lui?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
Chi gli ha ordinato come egli deve procedere? E chi [gli] può dire: Tu hai operato perversamente?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Ricordati di magnificar le opere sue, Le quali gli uomini contemplano.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Ogni uomo le vede, E gli uomini [le] mirano da lungi.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Ecco, Iddio [è] grande, e noi nol possiamo conoscere; E il numero de' suoi anni è infinito.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Perciocchè egli rattiene le acque che non istillino; [Ed altresì], al [levar del]la sua nuvola, quelle versano la pioggia;
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
La quale le nuvole stillano, [E] gocciolano in su gli uomini copiosamente.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Oltre a ciò, potrà [alcuno] intender le distese delle nubi, [Ed] i rimbombanti scoppi del suo tabernacolo?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Ecco, egli spande sopra esso la sua luce, E copre le radici del mare.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Perciocchè, per queste cose egli giudica i popoli, [Ed altresì] dona il cibo abbondevolmente.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Egli nasconde la fiamma nelle palme delle [sue] mani, E le ordina quello che deve incontrare.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Egli le dichiara la sua volontà [se deve incontrar] bestiame, Ovvero anche [cadere] sopra alcuna pianta.
