< Jób 36 >

1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihu also proceeded, and said:
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Bear with me a little while, that I may show thee! For I have yet words in behalf of God.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
I will bring my knowledge from afar, And assert the justice of my Maker.
4 V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Truly my words shall not be false: A man of sound knowledge is before thee.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Behold, God is great, but despiseth not any; Great is he in strength of understanding.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
He suffereth not the wicked to prosper, But rendereth justice to the oppressed.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
He withdraweth not his eyes from the righteous; But establisheth them for ever with kings on the throne, That they may be exalted.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
And if they be bound in fetters, And holden in the cords of affliction,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Then showeth he them their deeds, And how they have set him at defiance by their transgressions;
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
He also openeth their ears to admonition, And commandeth them to return from iniquity.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
If they obey and serve him, They spend their days in prosperity, And their years in pleasures.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
But if they obey not, they perish by the sword; They die in their own folly.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
The corrupt in heart treasure up wrath; They cry not to God, when he bindeth them.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
They die in their youth; They close their lives with the unclean.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
But he delivereth the poor in their distress; He openeth their ears in affliction.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
He will bring thee also from the jaws of distress To a broad place, where is no straitness; And the provision of thy table shall be full of fatness.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
But if thou art full of the judgment of the wicked, Judgment and justice shall take hold of thee.
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
For if wrath be with him, beware lest he take thee away by his stroke, So that a great ransom shall not save thee!
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Will he esteem thy riches? No! neither thy gold, nor all the abundance of thy wealth.
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Long not thou for that night To which nations are taken away from their place.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Take heed, turn not thine eyes to iniquity! For this hast thou chosen rather than affliction.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Behold, God is exalted in his power: Who is a teacher like him?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
Who hath prescribed to him his way? Or who can say to him, “Thou hast done wrong”?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Forget not to magnify his work, Which men celebrate with songs.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
All mankind gaze upon it; Mortals behold it from afar.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Behold, God is great; we cannot know him, Nor search out the number of his years.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
Lo! he draweth up the drops of water, Which distil rain from his vapor;
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
The clouds pour it down, And drop it upon man in abundance.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Who can understand the spreading of his clouds, And the rattling of his pavilion?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Behold, he spreadeth around himself his light, And he clotheth himself with the depths of the sea.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
By these he punisheth nations, And by these he giveth food in abundance.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
His hands he covereth with lightning; He giveth it commandment against an enemy.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
His thunder maketh him known; Yea, to the herds, as he ascendeth on high.

< Jób 36 >