Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
Elihu also proceeded, and said,
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Suffer me a little, and I will shew thee that [I have] yet to speak on God’s behalf.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
I will fetch my knowledge from afar, and will ascribe righteousness to my Maker.
4 V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
For truly my words [shall] not [be] false: he that is perfect in knowledge [is] with thee.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Behold, God [is] mighty, and despiseth not [any: he is] mighty in strength [and] wisdom.
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
He preserveth not the life of the wicked: but giveth right to the poor.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
He withdraweth not his eyes from the righteous: but with kings [are they] on the throne; yea, he doth establish them for ever, and they are exalted.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
And if [they be] bound in fetters, [and] be holden in cords of affliction;
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Then he sheweth them their work, and their transgressions that they have exceeded.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
He openeth also their ear to discipline, and commandeth that they return from iniquity.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
If they obey and serve [him], they shall spend their days in prosperity, and their years in pleasures.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
But if they obey not, they shall perish by the sword, and they shall die without knowledge.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
But the hypocrites in heart heap up wrath: they cry not when he bindeth them.
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
They die in youth, and their life [is] among the unclean.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
He delivereth the poor in his affliction, and openeth their ears in oppression.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Even so would he have removed thee out of the strait [into] a broad place, where [there is] no straitness; and that which should be set on thy table [should be] full of fatness.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
But thou hast fulfilled the judgment of the wicked: judgment and justice take hold [on thee].
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Because [there is] wrath, [beware] lest he take thee away with [his] stroke: then a great ransom cannot deliver thee.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Will he esteem thy riches? [no], not gold, nor all the forces of strength.
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Desire not the night, when people are cut off in their place.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Take heed, regard not iniquity: for this hast thou chosen rather than affliction.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Behold, God exalteth by his power: who teacheth like him?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
Who hath enjoined him his way? or who can say, Thou hast wrought iniquity?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Remember that thou magnify his work, which men behold.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Every man may see it; man may behold [it] afar off.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Behold, God [is] great, and we know [him] not, neither can the number of his years be searched out.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
For he maketh small the drops of water: they pour down rain according to the vapour thereof:
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Which the clouds do drop [and] distil upon man abundantly.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Also can [any] understand the spreadings of the clouds, [or] the noise of his tabernacle?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Behold, he spreadeth his light upon it, and covereth the bottom of the sea.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
For by them judgeth he the people; he giveth meat in abundance.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
With clouds he covereth the light; and commandeth it [not to shine] by [the cloud] that cometh betwixt.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
The noise thereof sheweth concerning it, the cattle also concerning the vapour.
