Jób 36
1 Zatím přidal Elihu, a řekl:
And Elihu proceeded and said,
2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Suffer me a little, and I will shew thee that I have yet words for God.
3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
I will fetch my knowledge from afar, and will ascribe righteousness to my Creator.
4 V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
For truly my words shall be no falsehood: one perfect in knowledge is with thee.
5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Lo, God is mighty, but despiseth not [any]; mighty in strength of understanding:
6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
He saveth not the wicked alive; but he doeth justice to the afflicted.
7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
He withdraweth not his eyes from the righteous, but with kings on the throne doth he even set them for ever; and they are exalted.
8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
And if, bound in fetters, they be held in cords of affliction,
9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Then he sheweth them their work, and their transgressions, because they have increased.
10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
And he openeth their ear to discipline, and commandeth that they return from iniquity.
11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
If they hearken and serve [him], they shall accomplish their days in prosperity, and their years in pleasures.
12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
But if they hearken not, they shall pass away by the sword, and expire without knowledge.
13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
But the godless in heart heap up anger; they cry not when he bindeth them:
14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Their soul dieth in youth, and their life is among the unclean.
15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
But he delivereth the afflicted in his affliction, and openeth their ear in [their] oppression.
16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Even so would he have allured thee out of the jaws of distress into a broad place, where there is no straitness; and the supply of thy table [would be] full of fatness.
17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
But thou art full of the judgments of the wicked: judgment and justice take hold [on thee].
18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Because there is wrath, [beware] lest it take thee away through chastisement: then a great ransom could not avail thee.
19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Will he esteem thy riches? Not gold, nor all the resources of strength!
20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Desire not the night, when peoples are cut off from their place.
21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Take heed, turn not to iniquity; for this hast thou chosen rather than affliction.
22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Lo, God is exalted in his power: who teacheth as he?
23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
Who hath appointed him his way? or who hath said, Thou hast wrought unrighteousness?
24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
Remember that thou magnify his work, which men celebrate.
25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
All men look at it; man beholdeth [it] afar off.
26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Lo, God is great, and we comprehend [him] not, neither can the number of his years be searched out.
27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
For he draweth up the drops of water: they distil in rain from the vapour which he formeth,
28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Which the skies pour down [and] drop upon man abundantly.
29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
But can any understand the spreadings of the clouds, [or] the crashing of his pavilion?
30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
Lo, he spreadeth his light around him, and covereth the bottom of the sea.
31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
For with them he judgeth the peoples; he giveth food in abundance.
32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
[His] hands he covereth with lightning, and commandeth it where it is to strike.
33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
His thundering declareth concerning him; the cattle even, concerning its coming.
