Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

ויען אליהו ויאמר׃

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

הזאת חשבת למשפט אמרת צדקי מאל׃

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

כי תאמר מה יסכן לך מה אעיל מחטאתי׃

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

אני אשיבך מלין ואת רעיך עמך׃

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

הבט שמים וראה ושור שחקים גבהו ממך׃

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

אם חטאת מה תפעל בו ורבו פשעיך מה תעשה לו׃

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

אם צדקת מה תתן לו או מה מידך יקח׃

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

לאיש כמוך רשעך ולבן אדם צדקתך׃

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

מרב עשוקים יזעיקו ישועו מזרוע רבים׃

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

ולא אמר איה אלוה עשי נתן זמרות בלילה׃

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

מלפנו מבהמות ארץ ומעוף השמים יחכמנו׃

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

שם יצעקו ולא יענה מפני גאון רעים׃

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

אך שוא לא ישמע אל ושדי לא ישורנה׃

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

אף כי תאמר לא תשורנו דין לפניו ותחולל לו׃

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

ועתה כי אין פקד אפו ולא ידע בפש מאד׃

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

ואיוב הבל יפצה פיהו בבלי דעת מלין יכבר׃