Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Und Elihu hob wieder an und sprach:

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Hast du recht, wenn du sprichst: «Meine Gerechtigkeit kommt von Gott»,

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

und wenn du sagst: «Was macht es dir, und was schadet es mir, wenn ich sündige?»

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Ich will dir eine Antwort geben und deinen Gefährten mit dir!

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Siehe zum Himmel empor und betrachte ihn und schau die Wolken an, die höher sind als du!

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Wenn du sündigst, was tust du ihm zuleide? Und sind deiner Missetaten viele, was schadest du ihm?

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Bist du aber gerecht, was gibst du ihm, und was empfängt er von deiner Hand?

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Aber ein Mensch wie du leidet unter deiner Sünde, und den Menschenkindern nützt deine Gerechtigkeit.

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Sie seufzen unter den vielen Bedrückungen, sie schreien vor dem Arm des Gewaltigen.

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

Aber man denkt nicht: Wo ist Gott, mein Schöpfer, der Loblieder gibt in der Nacht,

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

der uns mehr Belehrung zuteil werden ließ als den Tieren des Feldes und uns mehr Verstand gegeben hat als den Vögeln unter dem Himmel?

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Jene schreien, und er sollte nicht hören trotz des Übermutes der Bösen?

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Sollte es umsonst sein, sollte Gott nicht hören und der Allmächtige es nicht sehen?

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Auch wenn du sagst, du sehest ihn nicht, so liegt die Sache doch vor ihm; warte du nur auf ihn!

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

Und nun, weil sein Zorn noch nicht gestraft hat, sollte er deshalb das Verbrechen nicht sehr wohl wissen?

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

So hat also Hiob seinen Mund umsonst aufgesperrt und aus lauter Unverstand so freche Reden geführt!