Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Und es hob an Elihu und sprach:

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Achtest du das für Recht, daß du sprichst: “Ich bin gerechter denn Gott”?

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

Denn du sprichst: “Wer gilt bei dir etwas? Was hilft es, ob ich nicht sündige?”

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Ich will dir antworten ein Wort und deinen Freunden mit dir.

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Schaue gen Himmel und siehe; und schau an die Wolken, daß sie dir zu hoch sind.

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Sündigst du, was kannst du ihm Schaden? Und ob deiner Missetaten viel ist, was kannst du ihm tun?

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Und ob du gerecht seist, was kannst du ihm geben, oder was wird er von deinen Händen nehmen?

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Einem Menschen, wie du bist, mag wohl etwas tun deine Bosheit, und einem Menschenkind deine Gerechtigkeit.

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Man schreit, daß viel Gewalt geschieht, und ruft über den Arm der Großen;

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

aber man fragt nicht: “Wo ist Gott, mein Schöpfer, der Lobgesänge gibt in der Nacht,

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

der uns klüger macht denn das Vieh auf Erden und weiser denn die Vögel unter dem Himmel?”

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Da schreien sie über den Hochmut der Bösen, und er wird sie nicht erhören.

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Denn Gott wird das Eitle nicht erhören, und der Allmächtige wird es nicht ansehen.

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Nun sprichst du gar, du wirst ihn nicht sehen. Aber es ist ein Gericht vor ihm, harre sein nur!

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

ob auch sein Zorn so bald nicht heimsucht und er sich's nicht annimmt, daß so viel Laster da sind.

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

Darum hat Hiob seinen Mund umsonst aufgesperrt und gibt stolzes Gerede vor mit Unverstand.