Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Elihu hob sodann wieder an und sprach:

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Hälst du das Recht, nennst du das “meine Gerechtigkeit vor Gott”,

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

daß du fragst, was sie dir nütze? “Was hilft mir's mehr, als wenn ich sündige?”

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Ich will dir Antwort geben und deinen Freunden mit dir.

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Schau zum Himmel auf und sieh, blicke hinauf zu den Wolken, die hoch über dir sind.

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Wenn du sündigst, was kannst du ihm thun? und sind deiner Übertretungen viel, was schadest du ihm?

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Bist du fromm, was schenkst du ihm, oder was empfängt er aus deiner Hand?

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Den Mann, wie du einer bist, geht dein Frevel an, und das Menschenkind deine Frömmigkeit!

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

Man schreit wohl über der Bedrückungen Menge, klagt über den Arm der Großen,

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

doch keiner sagt: “Wo ist Gott mein Schöpfer, der Lobgesänge schenkt in der Nacht,

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

der uns belehrt vor den Tieren des Feldes und vor den Vögeln unter dem Himmel und Weisheit giebt?”

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Dann schreit man denn, ohne Erhörung bei ihm zu finden, über den Übermut der Bösen.

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Nein, Nichtiges erhört Gott nicht, und der Allmächtige beachtet es nicht,

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

geschweige, da du sagst, du sehest ihn nicht; der Streit liege ihm vor und du harrtest sein.

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

Und nun, weil sein Zorn nicht gestraft hat, soll er um die Vergehung gar nicht gewußt haben!

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

Hiob aber that seinen Mund auf zu leerem Gerede; ohne Einsicht macht er viel Redens.