Jób 35

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:

Et Élihu reprit la parole et dit:

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

Penses-tu que ceci soit fondé, que tu aies dit: Je suis plus juste que Dieu?

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

Car tu as demandé quel profit tu en as: Quel avantage en ai-je de plus que si j’avais péché?

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

Je te répliquerai, moi, par des paroles, et à tes amis avec toi:

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

Regarde les cieux et vois, et contemple les nuées: elles sont plus hautes que toi.

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

Si tu pèches, quel tort lui causes-tu? et si tes transgressions se multiplient, que lui as-tu fait?

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

Si tu es juste, que lui donnes-tu, ou que reçoit-il de ta main?

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

Pour un homme comme toi ta méchanceté [peut être quelque chose], et pour un fils d’homme, ta justice.

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

On crie à cause de la multitude des oppressions, et on appelle au secours à cause du bras des grands;

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

Et on ne dit pas: Où est Dieu, mon créateur, qui donne des chants de joie dans la nuit,

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

Qui nous rend plus instruits que les bêtes de la terre, et plus sages que les oiseaux des cieux?

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

Alors on crie, et il ne répond pas, à cause de l’orgueil des méchants.

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

Certainement ce qui est vanité Dieu ne l’écoute pas, et le Tout-puissant ne le regarde pas.

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

Quoique tu dises que tu ne le vois pas, le jugement est devant lui; attends-le donc.

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

Et maintenant, si sa colère n’a pas encore visité, [Job] ne connaît-il pas [sa] grande arrogance?

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.

Et Job ouvre sa bouche vainement; il entasse des paroles sans science.