Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
| ויען אליהוא ויאמר |
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
| שמעו חכמים מלי וידעים האזינו לי |
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
| כי-אזן מלין תבחן וחך יטעם לאכל |
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
| משפט נבחרה-לנו נדעה בינינו מה-טוב |
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
| כי-אמר איוב צדקתי ואל הסיר משפטי |
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
| על-משפטי אכזב אנוש חצי בלי-פשע |
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
| מי-גבר כאיוב ישתה-לעג כמים |
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
| וארח לחברה עם-פעלי און וללכת עם-אנשי-רשע |
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
| כי-אמר לא יסכן-גבר-- ברצתו עם-אלהים |
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
| לכן אנשי לבב-- שמעו-לי חללה לאל מרשע ושדי מעול |
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
| כי פעל אדם ישלם-לו וכארח איש ימצאנו |
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
| אף-אמנם אל לא-ירשיע ושדי לא-יעות משפט |
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
| מי-פקד עליו ארצה ומי שם תבל כלה |
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
| אם-ישים אליו לבו רוחו ונשמתו אליו יאסף |
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
| יגוע כל-בשר יחד ואדם על-עפר ישוב |
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
| ואם-בינה שמעה-זאת האזינה לקול מלי |
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
| האף שונא משפט יחבוש ואם-צדיק כביר תרשיע |
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
| האמר למלך בליעל-- רשע אל-נדיבים |
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
| אשר לא-נשא פני שרים ולא נכר-שוע לפני-דל כי-מעשה ידיו כלם |
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
| רגע ימתו-- וחצות לילה יגעשו עם ויעברו ויסירו אביר לא ביד |
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
| כי-עיניו על-דרכי-איש וכל-צעדיו יראה |
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
| אין-חשך ואין צלמות-- להסתר שם פעלי און |
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
| כי לא על-איש ישים עוד-- להלך אל-אל במשפט |
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
| ירע כבירים לא-חקר ויעמד אחרים תחתם |
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
| לכן--יכיר מעבדיהם והפך לילה וידכאו |
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
| תחת-רשעים ספקם-- במקום ראים |
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
| אשר על-כן סרו מאחריו וכל-דרכיו לא השכילו |
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
| להביא עליו צעקת-דל וצעקת עניים ישמע |
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
| והוא ישקט ומי ירשע-- ויסתר פנים ומי ישורנו ועל-גוי ועל-אדם יחד |
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
| ממלך אדם חנף-- ממקשי עם |
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
| כי-אל-אל האמר נשאתי-- לא אחבל |
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
| בלעדי אחזה אתה הרני אם-עול פעלתי לא אסיף |
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
| המעמך ישלמנה כי-מאסת--כי-אתה תבחר ולא-אני ומה-ידעת דבר |
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
| אנשי לבב יאמרו לי וגבר חכם שמע לי |
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
| איוב לא-בדעת ידבר ודבריו לא בהשכיל |
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
| אבי--יבחן איוב עד-נצח על-תשבת באנשי-און |
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
| כי יסיף על-חטאתו פשע בינינו יספוק וירב אמריו לאל |
