Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Eliu reprit et dit:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Sages, écoutez mes discours; hommes intelligents, prêtez-moi l’oreille.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Car l’oreille juge les paroles, comme le palais discerne les aliments.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Tâchons de discerner ce qui est juste; cherchons entre nous ce qui est bon.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Job a dit: « Je suis innocent, et Dieu me refuse justice.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Quand je soutiens mon droit, je passe pour menteur; ma plaie est douloureuse, sans que j’aie péché. »
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Y a-t-il un homme semblable à Job? Il boit le blasphème comme l’eau!
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Il s’associe aux artisans d’iniquité, il marche avec les hommes pervers.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Car il a dit: « Il ne sert de rien à l’homme de chercher la faveur de Dieu. »
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Ecoutez-moi donc, hommes sensés: Loin de Dieu l’iniquité! Loin du Tout-Puissant l’injustice!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Il rend à l’homme selon ses œuvres, il rétribue chacun selon ses voies.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Non, certes, Dieu ne commet pas l’iniquité, le Tout-Puissant ne viole pas la justice.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Qui lui a remis le gouvernement de la terre? Qui lui a confié l’univers?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
S’il ne pensait qu’à lui-même, s’il retirait à lui son esprit et son souffle,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
toute chair expirerait à l’instant, et l’homme retournerait à la poussière.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Si tu as de l’intelligence, écoute ceci; prête l’oreille au son de mes paroles:
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Un ennemi de la justice aurait-il le suprême pouvoir? Oses-tu condamner le Juste, le Puissant,
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
qui dit à un roi: « Vaurien! » aux princes: « Pervers! »
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
qui ne fait pas acception de la personne des grands, qui ne regarde pas le riche plus que le pauvre, parce que tous sont l’ouvrage de ses mains?
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
En un instant ils périssent, au milieu de la nuit, les peuples chancellent et disparaissent; le puissant est emporté sans main d’homme.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Car les yeux de Dieu sont ouverts sur les voies de l’homme, il voit distinctement tous ses pas.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Il n’y a ni ténèbres ni ombre de la mort, où puissent se cacher ceux qui commettent l’iniquité.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Il n’a pas besoin de regarder un homme deux fois, pour l’amener au jugement avec lui.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Il brise les puissants sans enquête, et il en met d’autres à leur place.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Il connaît donc leurs œuvres; il les renverse de nuit, et ils sont écrasés.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Il les frappe comme des impies, en un lieu où on les regarde,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
parce qu’en se détournant de lui, en refusant de connaître toutes ses voies,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
ils ont fait monter vers lui le cri du pauvre, ils l’ont rendu attentif au cri des malheureux.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
S’il accorde la paix, qui le trouvera mauvais; s’il cache son visage, qui pourra le contempler, qu’il soit peuple ou homme celui qu’il traite ainsi,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
pour mettre fin au règne de l’impie, pour qu’il ne soit plus un piège pour le peuple?
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Or avait-il dit à Dieu: « J’ai été châtié, je ne pécherai plus;
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
montre-moi ce que j’ignore; si j’ai commis l’iniquité, je ne le ferai plus? »
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Est-ce d’après ton avis que Dieu doit rendre la justice de sorte que tu puisses rejeter son jugement? Choisis à ton gré, et non pas moi; ce que tu sais, expose-le.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Les gens sensés me diront, ainsi que l’homme sage qui m’écoute:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
« Job a parlé sans intelligence, et ses discours sont dépourvus de sagesse.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Eh bien, que Job soit éprouvé jusqu’au bout, puisque ses réponses sont celles d’un impie!
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Car à l’offense il ajoute la révolte; il bat des mains au milieu de nous, il multiplie ses propos contre Dieu. »
