< Jób 34 >
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
And Helyu pronounside, and spak also these thingis,
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Wise men, here ye my wordis, and lerned men, herkne ye me; for the eere preueth wordis,
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
and the throte demeth metis bi taast.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Chese we doom to vs; and se we among vs, what is the betere.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
For Job seide, Y am iust, and God hath distried my doom.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
For whi lesynge is in demynge me, and myn arowe is violent with out ony synne.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Who is a man, as Joob is, that drynkith scornyng as watir?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
that goith with men worchynge wickidnesse, and goith with vnfeithful men?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
For he seide, A man schal not plese God, yhe, thouy he renneth with God.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Therfor ye men hertid, `that is, vndurstonde, here ye me; vnpite, `ethir cruelte, be fer fro God, and wickidnesse fro Almyyti God.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
For he schal yelde the werk of man to hym; and bi the weies of ech man he schal restore to hym.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
For verili God schal not condempne with out cause; nether Almyyti God schal distrie doom.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
What othere man hath he ordeyned on the lond? ether whom hath he set on the world, which he made?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
If God dressith his herte to hym, he schal drawe to hym silf his spirit and blast.
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Ech fleisch schal faile togidere; `and a man schal turne ayen in to aisch.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Therfor if thou hast vndurstondyng, here thou that that is seid, and herkne the vois of my speche.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Whether he that loueth not doom may be maad hool? and hou condempnest thou so myche him, that is iust?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Which seith to the kyng, Thou art apostata; which clepith the duykis vnpitouse, `ethir vnfeithful.
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
`Which takith not the persoones of princes, nether knew a tyraunt, whanne he stryuede ayens a pore man; for alle men ben the werk of hise hondis.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Thei schulen die sudeynli, and at mydnyyt puplis schulen be troblid, `ethir schulen be bowid, as othere bookis han; and schulen passe, and schulen take `awei `a violent man with out hond.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
For the iyen of God ben on the weies of men, and biholdith alle goyngis of hem.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
No derknessis ben, and no schadewe of deeth is, that thei, that worchen wickidnesse, be hid there;
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
for it is `no more in the power of man, that he come to God in to doom.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
God schal al to-breke many men and vnnoumbrable; and schal make othere men to stonde for hem.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
For he knowith the werkis of hem; therfor he schal brynge yn niyt, and thei schulen be al to-brokun.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
He smoot hem, as vnpitouse men, in the place of seinge men.
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Whiche yeden awei fro hym bi `castyng afore, and nolden vndurstonde alle hise weies.
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
That thei schulden make the cry of a nedi man to come to hym, and that he schulde here the vois of pore men.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
For whanne he grauntith pees, who is that condempneth? Sithen he hidith his cheer, who is that seeth hym? And on folkis and on alle men `he hath power `to do siche thingis.
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Which makith `a man ypocrite to regne, for the synnes of the puple.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Therfor for Y haue spoke to God, also Y schal not forbede thee.
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
If Y erride, teche thou me; if Y spak wickidnesse, Y schal no more adde.
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Whether God axith that wickidnesse of thee, for it displeside thee? For thou hast bigunne to speke, and not Y; that if thou knowist ony thing betere, speke thou.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Men vndurstondynge, speke to me; and a wise man, here me.
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Forsothe Joob spak folili, and hise wordis sownen not techyng.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
My fadir, be Joob preuede `til to the ende; ceesse thou not fro the man of wickidnesse,
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
`that addith blasfemye ouer hise synnes. Be he constreyned among vs in the meene tyme; and thanne bi hise wordis stire he God to the doom.