Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Furthermore Elihu answered and said,
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Hear my words, O ye wise [men]; and give ear to me, ye that have knowledge.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
For the ear trieth words, as the mouth tasteth food.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Let us choose to us judgment: let us know among ourselves what [is] good.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
For Job hath said, I am righteous: and God hath taken away my judgment.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Should I lie against my right? my wound [is] incurable without transgression.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
What man [is] like Job, [who] drinketh up scorning like water?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Who goeth in company with the workers of iniquity, and walketh with wicked men.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
For he hath said, It profiteth a man nothing that he should delight himself with God.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Therefore hearken to me, ye men of understanding: far be it from God, [that he should do] wickedness; and [from] the Almighty, [that he should commit] iniquity.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
For the work of a man he shall render to him, and cause every man to find according to [his] ways.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Yes, surely God will not do wickedly, neither will the Almighty pervert judgment.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Who hath given him a charge over the earth? or who hath disposed the whole world?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
If he should set his heart upon man, [if] he should gather to himself his spirit and his breath;
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
All flesh would perish together, and man would turn again to dust.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
If now [thou hast] understanding, hear this: hearken to the voice of my words.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Shall even he that hateth right govern? and wilt thou condemn him that is most just?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
[Is it fit] to say to a king, [Thou art] wicked? [and] to princes, [Ye are] ungodly?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
[How much less to him] that accepteth not the persons of princes, nor regardeth the rich more than the poor? for they all [are] the work of his hands.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
In a moment they shall die, and the people shall be troubled at midnight, and pass away: and the mighty shall be taken away without hand.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
For his eyes [are] upon the ways of man, and he seeth all his goings.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
[There is] no darkness, nor shadow of death, where the workers of iniquity may hide themselves.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
For he will not lay upon man more [than right]; that he should enter into judgment with God.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
He shall break in pieces mighty men without number, and set others in their stead.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Therefore he knoweth their works, and he overturneth [them] in the night, so that they are destroyed.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
He striketh them as wicked men in the open sight of others;
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Because they turned back from him, and would not consider any of his ways:
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
So that they cause the cry of the poor to come to him, and he heareth the cry of the afflicted.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
When he giveth quietness, who then can make trouble? and when he hideth [his] face, who then can behold him? whether [it be done] against a nation, or against a man only:
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
That the hypocrite may not reign, lest the people should be ensnared.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Surely it is meet to be said to God, I have borne [chastisement], I will not offend [any more]:
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
[That which] I see not teach thou me: if I have done iniquity, I will do no more.
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
[Should it be] according to thy mind? he will recompense it, whether thou shalt refuse, or whether thou shalt choose; and not I: therefore speak what thou knowest.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Let men of understanding tell me, and let a wise man hearken to me.
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Job hath spoken without knowledge, and his words [were] without wisdom.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
My desire [is that] Job may be tried to the end, because of [his] answers for wicked men.
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
For he addeth rebellion to his sin, he clappeth [his hands] among us, and multiplieth his words against God.
