< Jób 34 >

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Moreover Elihu answered and said:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Hear my words, ye wise men; and give ear unto me, ye that have knowledge.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
For the ear trieth words, as the palate tasteth food.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Let us choose for us that which is right; let us know among ourselves what is good.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
For Job hath said: 'I am righteous, and God hath taken away my right;
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Notwithstanding my right I am accounted a liar; my wound is incurable, though I am without transgression.'
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
What man is like Job, who drinketh up scorning like water?
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Who goeth in company with the workers of iniquity, and walketh with wicked men.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
For he hath said: 'It profiteth a man nothing that he should be in accord with God.'
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Therefore hearken unto me, ye men of understanding: Far be it from God, that He should do wickedness; and from the Almighty, that He should commit iniquity.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
For the work of a man will He requite unto him, and cause every man to find according to his ways.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Yea, of a surety, God will not do wickedly, neither will the Almighty pervert justice.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Who gave Him a charge over the earth? Or who hath disposed the whole world?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
If He set His heart upon man, if He gather unto Himself his spirit and his breath;
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
All flesh shall perish together, and man shall return unto dust.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
If now thou hast understanding, hear this; hearken to the voice of my words.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Shall even one that hateth right govern? And wilt thou condemn Him that is just and mighty —
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Is it fit to say to a king: 'Thou art base'? Or to nobles: 'Ye are wicked'? —
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
That respecteth not the persons of princes, nor regardeth the rich more than the poor? For they all are the work of His hands.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
In a moment they die, even at midnight; the people are shaken and pass away, and the mighty are taken away without hand.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
For His eyes are upon the ways of a man, and He seeth all his goings.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
There is no darkness, nor shadow of death, where the workers of iniquity may hide themselves.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
For He doth not appoint a time unto any man, when he should go before God in judgment.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
He breaketh in pieces mighty men without inquisition, and setteth others in their stead.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Therefore He taketh knowledge of their works; and He overturneth them in the night, so that they are crushed.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
He striketh them as wicked men in the open sight of others;
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Because they turned aside from following Him, and would not have regard to any of His ways;
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
So that they cause the cry of the poor to come unto Him, and He heareth the cry of the afflicted.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
When He giveth quietness, who then can condemn? And when He hideth His face, who then can behold Him? whether it be done unto a nation, or unto a man, alike;
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
That the godless man reign not, that there be none to ensnare the people.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
For hath any said unto God: 'I have borne chastisement, though I offend not;
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
That which I see not teach Thou me; if I have done iniquity, I will do it no more'?
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Shall His recompense be as thou wilt? For thou loathest it, so that thou must choose, and not I; therefore speak what thou knowest.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Men of understanding will say unto me, yea, every wise man that heareth me:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
'Job speaketh without knowledge, and his words are without discernment.'
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Would that Job were tried unto the end, because of his answering like wicked men.
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
For he addeth rebellion unto his sin, he clappeth his hands among us, and multiplieth his words against God.

< Jób 34 >