< Jób 34 >

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Elihu loh koep a doo tih,
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Aka cueih rhoek ka ol hnatun uh lamtah aka ming rhoek loh kai taengla hnakaeng uh.
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Hna loh olthui a nuemnai tih lai loh caak te a ten.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Tiktamnah te mamih ham coelh uh sih lamtah a then te mamih lakli ah ming uh sih.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Job loh,'Ka tang lalah Pathen loh ka tiktamnah a hnawt.
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Ka tiktamnah khaw ka laithae bang mai la boekoeknah pawt mai ah ka thaltang loh rhawp coeng,’ a ti.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Tui bangla tamdaengnah aka o Job bang hlang he om nim.
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Boethae aka saii neh rhoihui bangla yiin tih halang hlang rhoek taengah khaw pongpa.
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
'Pathen taengah a ngaingaih vaengah hlang hmaiben pawh,’ a ti.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Te dongah thinko aka khueh hlang rhoek loh kai taengah hnatun uh. Halangnah he Pathen lamloh savisava tih Tlungthang he dumlai neh savisava coeng.
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Hlang kah bisai he amah taengla a thuung tih hlang a caehlong bangla amah loh a hmuh.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Pathen tah boe tueng pawt tih Tlungthang loh tiktamnah te a khun sak moenih.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Amah loh diklai ah unim a khueh tih lunglai he a pum la u taengah nim a tloeng.
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Amah taengkah loh a khueh a lungbuei, a mueihla neh a hiil te amah taengla khoem koinih,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Pumsa boeih he rhenten pal vetih hlang he laipi la mael ni.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Yakmingnah a om atah he he hnatun lamtah ka olthui ol he hnakaeng lah.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Tiktamnah aka thiinah aisat loh a ngoldoelh tih aka dueng khuet loh m'boe sak aya?
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Manghai te,'hlang muen,’ hlangcong te 'Halang,’ a ti nah nim?
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Amah loh mangpa maelhmai dan pawt tih tattloel maelhmai lakah rhoeikhang kah a hmat tloe moenih. Amih boeih te amah kut dongah kutngo ni.
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Mikhaptok ah a duek dongah pilnam khoyin pathung ah tuen tih khum uh. Kut nen pawt akhaw aka lueng a khoe uh.
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
A mik te hlang kah longpuei dongah a khueh tih a khokan boeih te a hmuh.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Boethae aka saii rhoek thuh hamla hmaisuep om pawt tih dueknah hlipkhup khaw a om moenih.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Pathen taengkah laitloeknah dongla a pha ham coeng dongah hlang te koep a cae moenih.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Aka khuet khenah a om pawt ah a phaek tih amih yueng la a tloe a khueh.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Amih kah khoboe te a hmat dongah khoyin ah a maelh tih pop uh.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Halang rhoek ham tah hmuh nah hmuen ah amih te kut a paeng thil.
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Te dongah ni a hnuk lamloh nong uh tangloeng tih a longpuei boeih te cangbam uh pawh.
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
tattloel kah pangngawlnah te a taengla pawk tih mangdaeng kah pangngawlnah a yaak.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Tedae amah te mong tih ulong a boe sak. Maelhmai a thuh vaengah ulong anih a mae? Tedae namtom so neh hlang khat soah khaw rhenten om ta.
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Lailak hlang a manghai khaw pilnam ham hlaeh la poeh.
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Pathen taengah tah,'Ka laikoi pawt khaw ka phueih.
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Nang kam hmuh pawt ah kai nan thuinuet coeng. Dumlai ka saii mai cakhaw ka koei voel boel eh?,’ a ti nama thui coeng.
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Na hnawt coeng dongah te kah te namah taeng lamloh na thuung aya? Namah loh na coelh coeng, kai long moenih. Te dongah na ming te thui to.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Thinko aka khueh hlang rhoek loh kai taengah thui uh lamtah hlang cueih loh kai taengkah he hnatun saeh.
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Job he mingnah neh cal pawt tih a ol long a cangbam moenih.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
A pa nae, boethae hlang kah taikhaih dongah Job loh a yoeyah la loepdak saeh.
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
A tholhnah te mamih laklo ah boekoek neh a koei uh tih kut a paeng dongah Pathen taengah a ol pung,” a ti.

< Jób 34 >