Jób 34
1 Ještě mluvil Elihu, a řekl:
И Елиу пак проговаряйки рече:
2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Слушайте думите ми, вие мъдри, И внимавайте към мене, вие разумни;
3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Защото ухото изпитва думите Както небцето вкусва ястието.
4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Нека си изберем правото Та да знаем помежду си доброто.
5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Защото Иов е казал: Праведен съм, И пак Бог отне правото ми;
6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Въпреки правото ми считан съм за лъжец; Раната ми е неизцелима при все, че съм без престъпление.
7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Кой човек е като Иова, Който укорява Бога, както пие вода,
8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
И дружи с ония, които вършат беззаконие, И ходи с нечестиви човеци?
9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Защото е казал: Нищо не ползува човека Да съизволява с Бога.
10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Слушайте ме, прочее, вие разумни мъже. Далеч да бъде от Бога неправдата, И от Всемогъщия беззаконието!
11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Защото ще въздаде на човека според делото му, И ще направи всеки да намери според пътищата си.
12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Наистина Бог няма да извърши насилие, Нито ще извърне Всемогъщият правосъдието.
13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Кой е възложил на Него грижата за земята? Или кой Го е натоварил с цялата вселена?
14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Ако прилепи Той сърцето Си само към Себе Си, И оттегли към Себе Си Духа Си и душата Си,
15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
То ще издъхне заедно всяка плът, И човекът ще се върне пак в пръстта.
16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Сега, ако си разумен, чуй това; Слушай гласа на думите ми.
17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
Ще властвува ли оня, който мрази правдата? И ще изкараш ли виновен мощния Праведник,
18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
Който казва на цар: Нечестив си, На князе: Беззаконници сте,
19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
Който не лицеприятствува пред първенци, Нито почита богатия повече от сиромаха, Понеже всички са дело на Неговите ръце?
20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
В една минута умират - да в полунощ; Людете им се смущават и преминават
21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Защото очите на Бога са върху пътищата на човека, И Той гледа всичките му стъпки.
22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Няма тъмнина, нито мрачна сянка, Гдето да се крият ония, които вършат беззаконие.
23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Понеже Той няма нужда втори път да изпитва човека, За да дойде на съд пред Бога.
24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Без дълго изследване сломява силните, И поставя други вместо тях.
25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Прочее, Той познава делата им; И събаря ги нощем, та те се смазват.
26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Удря ги като нечестиви Явно там гдето има зрители,
27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Понеже се отклониха от Него, И не зачитаха ни един от пътищата Му,
28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Така че направиха да стигне до Него викът на сиромасите, Та Той чу вика на угнетените.
29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
И когато Той успокоява, кой ще смути? Когато крие лицето Си, кой може да Го види? Безразлично дали е сторено това спрямо народ или спрямо един човек,
30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
За да не царува нечестив човек, Човек, който би впримчвал людете,
31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Защото, ако някой каже на Бога: Понесох наказание без да съм сторил зло;
32 Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Каквото аз не виждам, Ти ме научи; Ако съм извършил беззаконие, няма да върша вече,
33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
То трябва ли въздаянието му да бъде, според както ти желаеш, да го отхвърляш, Така щото ти да го избереш, казва Бог, а не Аз? Тогава ти кажи каквото знаеш.
34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Разумни мъже ще ми рекат: Да! Всеки мъдър човек, който ме слуша, ще каже:
35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Иов говори без знание, И думите му са лишени от мъдрост.
36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Желанието ми е, Иов да бъде изпитан до край, Понеже отговори, както нечестивите човеци.
37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Защото на греха си притуря бунтовничество, Поруга се между нас, И умножава думите си против Бога.
