Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
“Ahora escúchame, Job. Presta atención a todo lo que tengo que decir.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Mira, estoy a punto de hablar; mi boca está lista para hablar.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Mis palabras salen de mi corazón recto; mis labios hablan con sinceridad de lo que sé.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
El espíritu de Dios me hizo, y el aliento del Todopoderoso me da vida.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Contéstame, si puedes. Ponte delante de mí y prepárate para defenderte:
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Ante Dios los dos somos iguales. Yo también fui hecho de un pedazo de arcilla.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
No tienes que tener miedo de mí, pues no seré demasiado duro contigo.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Has hablado en mi oído y he escuchado todo lo que tenías que decir.
9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
Dices: ‘Estoy limpio, no he hecho nada malo; soy puro, no he pecado.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Mira cómo Dios encuentra faltas en mí y me trata como su enemigo.
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Pone mis pies en el cepo y vigila todo lo que hago’.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Pero te equivocas. Déjame explicarte: Dios es más grande que cualquier ser humano.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
¿Por qué luchas contra él, quejándote de que Dios no responde a tus preguntas?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Dios habla una y otra vez, pero la gente no se da cuenta.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
A través de sueños y visiones en la noche, cuando la gente cae en el sueño profundo, descansando en sus camas,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Dios les habla con advertencias solemnes
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
para alejarlos de hacer el mal y evitar que se vuelvan orgullosos.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Los salva de la tumba y los libra de la muerte violenta.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
La gente también es disciplinada en un lecho de dolor, con un dolor constante en sus huesos.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
No tienen deseos de comer; ni siquiera quieren sus platos favoritos.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Su carne se desgasta hasta quedar en nada; todo lo que queda es piel y huesos.
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
Están a punto de morir; su vida se acerca al verdugo.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
“Pero si aparece un ángel, un mediador, uno de los miles de ángeles de Dios, para indicarle a alguien el camino correcto para ellos,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
tendrá gracia con ellos. Les dirá: ‘Sálvenlos de bajar a la tumba, porque he encontrado un camino para liberarlos’.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Entonces sus cuerpos se renovarán como si fueran jóvenes de nuevo; serán tan fuertes como cuando estaban en la flor de la vida.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Orarán a Dios, y él los aceptará; llegarán a la presencia de Dios con alegría, y él les arreglará las cosas.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Cantarán y dirán a los demás: ‘He pecado, he desvirtuado lo que es justo, pero no me ha servido de nada.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Me salvó de bajar al sepulcro y viviré en la luz’.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Mira, Dios hace esto una y otra vez para la gente;
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
los salva de la tumba para que vean la luz de la vida.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
“Presta atención, Job, y escúchame. Calla y déjame hablar.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Pero si tienes algo que decir, habla.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Si no, escúchame. Calla y te enseñaré la sabiduría”.
