Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Portanto, Jó, ouve, por favor, meus dizeres, e dá ouvidos a todas as minhas palavras.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Eis que já abri minha boca; minha língua já fala debaixo do meu céu da boca.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Meus dizeres pronunciarão a integridade do meu coração, e o puro conhecimento dos meus lábios.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
O Espírito de Deus me fez, e o sopro do Todo-Poderoso me deu vida.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Se puderes, responde-me; dispõe-te perante mim, e persiste.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Eis que para Deus eu sou como tu; do barro também eu fui formado.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Eis que meu terror não te espantará, nem minha mão será pesada sobre ti.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Certamente tu disseste a meus ouvidos, e eu ouvi a voz de tuas palavras,
9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
[Que diziam]: Eu sou limpo e sem transgressão; sou inocente, e não tenho culpa.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Eis que [Deus] buscou pretextos contra mim, [e] me tem por seu inimigo.
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Ele pôs meus pés no tronco, e observa todas as minhas veredas.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Eis que nisto não foste justo, eu te respondo; pois Deus é maior que o ser humano.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Por que razão brigas contra ele por não dar resposta às palavras do ser humano?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Contudo Deus fala uma ou duas vezes, ainda que [o ser humano] não entenda.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
Em sonho [ou em] visão noturna, quando o sono profundo cai sobre as pessoas, [e] adormecem na cama.
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Então o revela ao ouvido das pessoas, e os sela com advertências;
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
Para desviar ao ser humano de sua obra, e do homem a soberba.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Para desviar a sua alma da perdição, e sua vida de passar pela espada.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Também em sua cama é castigado com dores, com luta constante em seus ossos,
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
De modo que sua vida detesta [até] o pão, e sua alma a comida deliciosa.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Sua carne desaparece da vista, e seus ossos, que antes não se viam, aparecem.
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
Sua alma se aproxima da cova, e sua vida dos que causam a morte.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Se com ele, pois, houver algum anjo, algum intérprete; um dentre mil, para anunciar ao ser humano o que lhe é correto,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Então [Deus] terá misericórdia dele, e [lhe] dirá: Livra-o, para que não desça à perdição; [já] achei o resgate.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Sua carne se rejuvenescerá mais do que era na infância, [e] voltará aos dias de sua juventude.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Ele orará a Deus, que se agradará dele; e verá sua face com júbilo, porque ele restituirá ao ser humano sua justiça.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Ele olhará para as pessoas, e dirá: Pequei, e perverti o [que era] correto, o que de nada me aproveitou.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
[Porém] Deus livrou minha alma para que eu não passasse à cova, e [agora] minha vida vê a luz!
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Eis que Deus faz tudo isto duas [ou] três vezes com o ser humano,
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Para desviar sua alma da perdição, e o iluminar com a luz dos viventes.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Presta atenção, Jó, e ouve-me; cala-te, e eu falarei.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Se tiveres o que dizer, responde-me; fala, porque eu quero te justificar.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
E se não, escuta-me; cala-te, e eu ensinarei sabedoria.
