< Jób 33 >
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Höre doch, Hiob, meine Rede und merke auf alle meine Worte!
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Siehe, ich tue meinen Mund auf, und meine Zunge redet in meinem Munde.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Mein Herz soll recht reden, und meine Lippen sollen den reinen Verstand sagen.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
Der Geist Gottes hat mich gemacht, und der Odem des Allmächtigen hat mir das Leben gegeben.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Kannst du, so antworte mir; schicke dich gegen mich und stelle dich!
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Siehe ich bin Gottes ebensowohl als du, und aus Leimen bin ich auch gemacht.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Doch du darfst vor mir nicht erschrecken, und meine Hand soll dir nicht zu schwer sein.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Du hast geredet vor meinen Ohren, die Stimme deiner Rede mußte ich hören:
9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
Ich bin rein, ohne Missetat, unschuldig und habe keine Sünde.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Siehe, er hat eine Sache wider mich funden, darum achtet er mich für seinen Feind.
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Er hat meinen Fuß in Stock gelegt und hat alle meine Wege verwahret.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Siehe, eben daraus schließe ich wider dich, daß du nicht recht bist; denn Gott ist mehr weder ein Mensch.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Warum willst du mit ihm zanken, daß er dir nicht Rechenschaft gibt alles seines Tuns?
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Denn wenn Gott einmal etwas beschließt, so bedenket er's nicht erst her nach.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
Im Traum des Gesichts in der Nacht, wenn der Schlaf auf die Leute fällt, wenn sie schlafen auf dem Bette,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
da öffnet er das Ohr der Leute und schreckt sie und züchtiget sie,
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
daß er den Menschen von seinem Vorhaben wende und beschirme ihn vor Hoffart.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Und verschonet seiner Seele vor dem Verderben und seines Lebens, daß es nicht ins Schwert falle.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Er straft ihn mit Schmerzen auf seinem Bette und alle seine Gebeine heftig;
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
und richtet ihm sein Leben so zu, daß ihm vor der Speise ekelt, und seine Seele, daß sie nicht Lust zu essen hat.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Sein Fleisch verschwindet, daß er nicht wohl sehen mag, und seine Beine werden zerschlagen, daß man sie nicht gerne ansiehet,
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
daß seine Seele nahet zum Verderben und sein Leben zu den Toten.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
So dann ein Engel, einer aus tausend, mit ihm redet, zu verkündigen dem Menschen, wie er solle recht tun,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
so wird er ihm gnädig sein und sagen: Er soll erlöset werden, daß er nicht hinunterfahre ins Verderben; denn ich habe eine Versöhnung funden.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
Sein Fleisch grüne wieder wie in der Jugend, und laß ihn wieder jung werden.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Er wird Gott bitten; der wird ihm Gnade erzeigen und wird sein Antlitz sehen lassen mit Freuden und wird dem Menschen nach seiner Gerechtigkeit vergelten.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Er wird vor den Leuten bekennen und sagen: Ich wollte gesündiget und das Recht verkehret haben, aber es hätte mir nichts genützet.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Er hat meine Seele erlöset, daß sie nicht führe ins Verderben, sondern mein Leben das Licht sähe.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Siehe, das alles tut Gott zwei oder dreimal mit einem jeglichen,
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
daß er seine Seele herumhole aus dem Verderben und erleuchte ihn mit dem Licht der Lebendigen.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Merke auf, Hiob, und höre mir zu, und schweige, daß ich rede!
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Hast du aber was zu sagen, so antworte mir; sage her, bist du recht, ich will's gerne hören.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Hast du aber nichts, so höre mir zu und schweige, ich will dich die Weisheit lehren.