< Jób 33 >
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
But, in very deed, hear, I pray thee, Job, my discourse, and, to all my words, give thou ear.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Lo! I pray thee, I have opened my mouth, My tongue, with my palate, hath spoken,
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Mine utterances come straight from mine own heart, and, what I know, my lips have truly spoken;
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
The spirit of GOD, hath made me, and, the inspiration of the Almighty, giveth me life.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
If thou art able to answer me, Set in order before me—take thy stand!
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Lo! I am like thyself toward GOD, From clay, have I been nipped off, even I!
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Lo! my terror, will not startle thee, nor, my hand, upon thee, be heavy.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
But thou hast spoken in mine ears, and, the sound of words, I heard: —
9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
Pure am, I, without transgression, —Clean am, I, and have no iniquity;
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Lo! occasions of hostility, would he find against me, He counteth me an enemy to him;
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
He putteth—in the stocks—my feet, He watcheth all my paths.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Lo! in this, thou hast not been right—let me answer thee, For, GOD, is greater than, man.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Wherefore, against him, hast thou contended? For, with none of his reasons, will he respond.
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
For, in one way, GOD may speak, —and, in a second way, one may not heed it: —
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
In a dream, a vision of the night, when a deep sleep falleth upon men, in slumberings upon the bed,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Then, uncovereth he the ear of men, and, on their correction, affixeth a seal;
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
To turn a son of earth from his deed, while yet, pride, from man he concealeth:
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
He keepeth back his said from the pit, and his life from passing away by a weapon.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Or he is chastised with pain, upon his bed, and, the strife of his bones, is unceasing!
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
So that his life maketh loathsome [his] food, and his soul, dainty meat;
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
His flesh wasteth away out of sight, and bared are the bones once unseen;
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
So doth his soul draw near to the pit, and his life to the inflicters of death:
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
If there hath been near him a messenger who could interpret—one of a thousand, to declare to the son of earth His uprightness,
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Then hath he shewed him favour, and said, Set him free from going down to the pit, I have found a price of redemption!
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
His flesh hath been made fresher than a child’s, he hath returned to the days of his youth;
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
He made supplication unto GOD, who hath accepted him, and he hath beheld his face with a shout of triumph, Thus hath he given back to man his righteousness.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
He sang before men, and said, I sinned, and, uprightness, I perverted, yet he requited me not;
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
He hath ransomed my soul from passing away into the pit, —and, my life, in the light, shall have vision.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
Lo! a these things, doth GOD work, two ways, three, with a man;
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
To bring back his soul from the pit, to enlighten with the light of the living.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Mark well, O Job, and hearken to me, Be silent, and, I, will speak:
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
If there is anything to say, reply to me, Speak, for I desire to justify thee;
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
If not, do, thou, hearken unto me, Be silent, that I may teach thee wisdom.