Jób 33
1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
Job, ka olthui hnatun dae lamtah ka ol boeih he hnakaeng thil laeh.
2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
Ka ka ong coeng he. Ka ka khuikah ka lai loh a thui.
3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
Ka ol he ka lungbuei dueng lamkah tih ka hmuilai kah mingnah loh cimphan la a thui.
4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
Pathen Mueihla loh kai n'saii tih Tlungthang kah hiil loh kai n'hing sak.
5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
Kai thuung hamla na coeng mak atah tawn uh lamtah ka mikhmuh ah pai laeh.
6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
Pathen taengah kai he nang ka bangla ka om tih kai khaw dikpo lamkah ni m'pet.
7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
Kai he mueirhih moenih nang n'let sak mako. Ka kut long khaw nang n'nan thil mahpawh.
8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
Tedae ka hna ah na thui tih olthui ol khaw ka yaak.
9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
“Ka cil tih boekoek ka khueh moenih. Ka caih tih kai taengah thaesainah om moenih.
10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
Te cakhaw kai taengkah noihhainah a hmuh vaengah kai amah kah thunkha bangla a moeh.
11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
Ka kho he hloong dongah a buen tih ka caehlong boeih a dawn,” na ti.
12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
Tedae na tang moenih he. Pathen he hlanghing lakah a len dongah nang te kan doo.
13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
Balae tih amah te na ho. A ol te boeih n'doo moenih ta.
14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
Pathen loh pakhat la a thui dae a hmuhming pawt atah hnavoei la a thui.
15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
Ih loh hlang a hnah vaengkah khoyin olphong mueimang ah khaw, thingkong dongkah a ngam vaengah khaw,
16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
Hlang hna te a khui sak tih amih kah rhalrhingnah neh a daeng pah.
17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
Hlang loh a khoboe lamkah a nong sak tih hlang lamkah koevoeinah a khuk pah.
18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
A hinglu te vaam khui lamloh, a hingnah te pumcumnah loh a paan khui lamkah a hoeptlang.
19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
A thingkong dongah nganboh neh a tluung tih tuituknah loh a rhuhrhong boeih te phat a thuek pah.
20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
A hingnah loh buh te khaw a hinglu loh hoehhamnah maeh khaw a lawt pah.
21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
A saa te caphoei cuk bangla mueihmuh ah a khah tih a rhuh a hmuh pawt khaw a ming sak.
22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
A hinglu loh vaam khuila, a hingnah te aka duek rhoek taengla pawk.
23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
Anih kah duengnah te hlang taengah aka puen la thawngkhat lamkah pakhat ngawn tah amah taengah puencawn oldoe om khaming.
24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
Te dongah anih te a rhen mai vetih, 'Tlansum ka dang tih hlan kah aka suntla khui lamloh anih he doek laeh,’ ti mai koinih.
25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
A saa te camoe bangla noe vetih a cacawn tue vaengkah bangla saibawn suidae.
26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
Pathen taengah a thangthui vanbangla anih te a moeithen ta. A maelhmai te tamlung neh a hmuh vaengah tah anih te hlanghing taengah duengnah neh a mael sak.
27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
Hlang rhoek taengla a mae tih, “Ka tholh tih a thuem te a paihaeh sak dae kai taengah n'yook sak moenih.
28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
Kamah hinglu, hinglu van tah hlan a paan khui lamloh a lat. Te dongah ka hingnah neh a hingnah loh vangnah te hmu saeh.
29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
He boeih he Pathen loh hlang taengah voei nit voei thum a saii ne.
30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Hlan khui lamkah a hinglu te hingnah khosae neh tue hamla a mael sak.
31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
Job nang hnatung lamtah kai ol he hnatun. Hilphah lamtah kai loh kan thui eh.
32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
Kai nan thuung ham ol a om atah thui lah. Nang tang sak ham ka ngaih dongah ni.
33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Kai taengkah he na hnatun pawt atah hilphah lamtah nang te cueihnah kan cang sak bitni,” a ti nah.
