Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
So these three men ceased to answer Job, because he was righteous in his own eyes.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Then the wrath of Elihu the son of Barachel, the Buzite, of the family of Ram, was kindled against Job. His wrath was kindled because he justified himself rather than God.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Also his wrath was kindled against his three friends, because they had found no answer, and yet had condemned Job.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Now Elihu had waited to speak to Job, because they were older than he.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
When Elihu saw that there was no answer in the mouth of these three men, his wrath was kindled.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
Elihu the son of Barachel the Buzite answered, “I am young, and you are very old. Therefore I held back, and didn’t dare show you my opinion.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
I said, ‘Days should speak, and multitude of years should teach wisdom.’
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
But there is a spirit in man, and the Spirit of the Almighty gives them understanding.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
It is not the great who are wise, nor the aged who understand justice.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Therefore I said, ‘Listen to me; I also will show my opinion.’
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
“Behold, I waited for your words, and I listened for your reasoning, while you searched out what to say.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
Yes, I gave you my full attention, but there was no one who convinced Job, or who answered his words, amongst you.
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
Beware lest you say, ‘We have found wisdom. God may refute him, not man;’
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
for he has not directed his words against me; neither will I answer him with your speeches.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
“They are amazed. They answer no more. They don’t have a word to say.
16 Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
Shall I wait, because they don’t speak, because they stand still, and answer no more?
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
I also will answer my part, and I also will show my opinion.
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
For I am full of words. The spirit within me constrains me.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
Behold, my breast is as wine which has no vent; like new wineskins it is ready to burst.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
I will speak, that I may be refreshed. I will open my lips and answer.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Please don’t let me respect any man’s person, neither will I give flattering titles to any man.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
For I don’t know how to give flattering titles, or else my Maker would soon take me away.
