Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
So these three men stopped answering Job because he was righteous in his own eyes.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Then was kindled the anger of Elihu son of Barakel the Buzite, of the family of Ram; it was kindled against Job because he justified himself rather than God.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Elihu's anger was also kindled against his three friends because they had found no answer to Job, and yet they had condemned Job.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Now Elihu had waited to speak to Job because the other men were older than he.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
However, when Elihu saw that there was no answer in the mouths of these three men, his anger was kindled.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
Then Elihu son of Barakel the Buzite spoke up and said, “I am young, and you are very old. That is why I held back and did not dare to tell you my own opinion.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
I said, “Length of days should speak; a multitude of years should teach wisdom.
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
But there is a spirit in a man; the breath of the Almighty gives him understanding.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
It is not only the great people who are wise, nor the aged people alone who understand justice.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Therefore I say to you, 'Listen to me; I will also tell you my knowledge.'
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
See, I waited for your words; I listened to your arguments while you were thinking about what to say.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
Indeed, I paid attention to you, but, see, there was not one of you who could convince Job or who could respond to his words.
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
Be careful not to say, 'We have found wisdom!' God will have to defeat Job; mere man cannot do it.
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
For Job has not directed his words against me, so I will not answer him with your words.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
These three men are dumbfounded; they can answer Job no longer; they have not a word more to say.
16 Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
Should I wait because they are not speaking, because they stand there silent and answer no more?
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
No, I also will answer on my part; I will also tell them my knowledge.
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
For I am full of words; the spirit in me compels me.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
See, my breast is like fermenting wine that has no vent; like new wineskins, it is ready to burst.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
I will speak so that I may be refreshed; I will open my lips and answer.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
I will not show favoritism; neither will I give honorific titles to any man.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
For I do not know how to give such titles; if I did so, my Maker would soon take me away.
