Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
Job in nolna bei kahi tia apanchah kheh phat in aloi agolte thumho chun donbut be ding anom tapouve.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Hichun Ram phunga Buz mi Barakel chapa Elihu chu ahung lunghang tai. Job in chonset kana bol nai chuleh Pathen in eigim bolna hi adih e ti ding anop lou jeh a lunghangah ahi.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Job in anel nau adonbut thei uva Pathen joh chu dihmo dinga akilah jeh uva Job loile golte thum chunga jong kinga ahi.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Elihun adangho Job koma thu asei diu chu anga nga jeng ahi. Ijeh inem itile amaho chu ama sanga upajo ahiuve.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
Ahinlah amahon adonbut be tahlou u amu phat in lunghang tah in ahung paodoh e.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
Buz mi Barakel chapa Elihun aseitai. Keima khangdong kahin nangho upa nahiuve. Hijeh a chu nangho komma kalunggel kasei ding chu kakhongai ahi.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
Keigel in ateh jep hon thu seiju hen, ijeh inem itile upa ho a hi chihna hung ahi.
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
Ahin mihem te sunga chu lhagao um ahi. Hatchungnungpa hu haikhuma amaho sunga um hiche chun achihsah u ahi.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
Phatkhat tengle upa ho jong aching ji pouve. Khatvei vei teng thutan dihje ahe pouve.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Hijeh chun kasei ngaijun chuleh kalunggel seipeh uvinge.
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
Keiman nang thusei phat hitih chan sung hin kahin ngah in nakinel nahou lunglut tah in kahin ngaijin, khomulouva nathusei doh hou kangaije.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
Nathusei hou kangaije, ahin khat chan jong nanel thei pouve. Ahiloule aminelna nadonbut thei pouve.
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
Amapa hi eiho dingin aching beh seh e, Pathen bouvin ama ajo ding ahi tin kakoma sei hih un.
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
Job chun keima einel hihen hileh nanghon namanchah u hettheina bangin donbut ponge.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
Seibe ding helouva lunggimma tou nahiuve.
16 Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
Tua nangho thipbeh a naum bang uva hi ken kanga nga nahlai dingu ham? Keijong thipbeh a kaum jing ding ham?
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
Ahipoi halkhat beh kaseija kalunggel kasei ding ahi.
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
Ijeh inem itile, kalung in adol joulou thu cheng tampi ho seidoh hi kasunga ka lhagaovin seidoh dingin eino tuntun e.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
Keima ahom umlou jubom tobang kahin, jupohna thah pohkeh ding sa tobang kahi.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
Kalung ol theina dinga kasei ding ahi. Hijeh chun ka donbutna penge.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Kadei tah in jong kichem ponge, ahiloule koimacha pachat lhem bol ponge.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
Keiman joulhep ding kagot a ahile eisempan gangtah in eisumang jeng hen.
