< Jób 32 >

1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
Job loe angmah hoi angmah to katoeng kami ah poek pongah, to kami thumtonawk mah Job ih lok to pathim pae o ai boeh.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
To naah Ram imthung takoh kami ah kaom, Buz acaeng Barakel capa Elihu loe palungphui; angmah hoi angmah Sithaw pong katoeng kue ah poek pongah, Job nuiah palungphui.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Job ih lok to pathim o thai ai pongah, angmah ih ampui thumto nuiah doeh palungphui moe, Job doeh zaehaih a net.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Elihu loe nihcae pongah saning nawk kue pongah, Job lokthuih boeng ai karoek to a zing.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
To kami thumtonawk loe lokthuih han tawn o ai boeh, tiah Elihu mah panoek naah, paroeai palungphui.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
To pongah Barakel capa Buz acaeng Elihu mah, Kai loe saning ka nawk vop, nangcae loe saning na coeh o boeh; to pongah kang zit o moe, ka poekhaih kang thui o ai.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
Kai mah loe, Saning coeh kami mah lok to thuih moe, saning sawkah khosah kami mah palunghahaih patuk han oh, tiah ka poek.
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
Toe kami thungah muithla oh; Thacak Sithaw ih takhi mah anih to panoekhaih paek.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
Saning coeh kaminawk khue palungha ai, katoeng hmuen loe saning coeh kaminawk khue mah ni panoek tito na ai ni.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
To pongah ka lok hae tahngai oh; ka poekhaih kang thuih o toeng han.
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
Khenah, na thuih o ih loknawk to ka zing; lokthuih han na poek o moe, na thuih o ih lok to kang tahngaih pae o.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
Ue, nangcae ih lok to ka tahngaih; khenah, mi mah doeh Job na pazawk o ai; a lok to mi mah doeh na pathim o thai ai;
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
to pongah palunghahaih ka hnuk o boeh, tiah thui o moeng hmah; Job pahnaemkung loe, kami na ai, Sithaw ni.
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
Job mah ka lok hae aek ai, na thuih o ih lok baktiah, anih ih lok to ka pathim mak ai.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
Nihcae loe dawnrai o, lokthuih han tawn o ai pongah lok apae ai ah oh o duem.
16 Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
Ka zing naah, nihcae lok apae o ai, lok pathim ai ah, oh o duem;
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
to pongah kaimah han lok ka thuih moe, ka poekhaih doeh kam tuengsak han, tiah ka thuih.
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
Kai thungah kaom muithla mah ang pahruek pongah, thuih han lok zetpui ka tawnh.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
Khenah, ka zok loe tacawthaih akhaw om ai misurtui baktih, kakoi tom moihin tabu kangtha baktiah oh.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
Ngantuihaih ka hnuk hanah, lok ka thuih han; pahni ka angh moe, lok ka pathim han.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Mi kawbaktih mikhmai doeh ka khen mak ai, mi doeh ka pakoeh mak ai.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
Minawk pakoehhaih lok thuih hanah ka panoek ai; to tiah ka thuih nahaeloe, kai sahkung Sithaw mah kai hae amrosak ving tih.

< Jób 32 >