Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
我わが目と約を立たり 何ぞ小艾を慕はんや
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
然せば上より神の降し給ふ分は如何なるべきぞ 高處より全能者の與へ給ふ業は如何なるべきぞ
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
惡き人には滅亡きたらざらんや 善らぬ事を爲す者には常ならぬ災禍あらざらんや
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
彼わが道を見そなはし わが歩履をことごとく數へたまはざらんや
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
我虚誕とつれだちて歩みし事ありや わが足虚僞に奔從がひし事ありや
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
請ふ公平き權衡をもて我を稱れ 然ば神われの正しきを知たまはん
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
わが歩履もし道を離れ わが心もしわが目に隨がひて歩み わが手にもし汚のつきてあらば
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
我が播たるを人食ふも善し わが產物を根より拔るるも善し
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
われもし婦人のために心まよへる事あるか 又は我もしわが隣の門にありて伺ひし事あらば
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
わが妻ほかの人のために臼磨き ほかの人々かれの上に寢るも善し
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
其は是は重き罪にして裁判人に罰せらるべき惡事なればなり
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
是はすなはち滅亡にまでも燬いたる火にしてわが一切の產をことごとく絶さん
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
わが僕あるひは婢の我と辯爭ひし時に我もし之が權理を輕んぜし事あらば
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
神の起あがりたまふ時には如何せんや 神の臨みたまふ時には何と答へまつらんや
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A ne sformoval nás hned v životě jeden a týž?
われを胎内に造りし者また彼をも造りたまひしならずや われらを腹の内に形造りたまひし者は唯一の者ならずや
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
我もし貧き者にその願ふところを獲しめず 寡婦をしてその目おとろへしめし事あるか
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
または我獨みづから食物を啖ひて孤子にこれを啖はしめざりしこと有るか
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
(却つて彼らは我が若き時より我に育てられしこと父におけるが如し 我は胎内を出てより以來寡を導びく事をせり)
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
われ衣服なくして死んとする者あるひは身を覆ふ物なくして居る人を見し時に
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
その腰もし我を祝せず また彼もしわが羊の毛にて温まらざりし事あるか
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
われを助くる者の門にをるを見て我みなしごに向ひて手を上し事あるか
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
然ありしならば肩骨よりしてわが肩おち骨とはなれてわが腕折よ
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
神より出る災禍は我これを懼る その威光の前には我 能力なし
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
我もし金をわが望となし 精金にむかひて汝わが所賴なりと言しこと有か
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
我もしわが富の大なるとわが手に物を多く獲たることを喜びしことあるか
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
われ日の輝くを見または月の輝わたりて歩むを見し時
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
心竊にまよひて手を口に接しことあるか
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
是もまた裁判人に罪せらるべき惡事なり 我もし斯なせし事あらば上なる神に背しなり
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
我もし我を惡む者の滅亡るを喜び 又は其災禍に罹るによりて自ら誇りし事あるか
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
（我は之が生命を呪ひ索めて我口に罪を犯さしめし如き事あらず）
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
わが天幕の人は言ずや彼の肉に飽ざる者いづこにか在んと
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
旅人は外に宿らず わが門を我は街衢にむけて啓けり
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
我もしアダムのごとくわが罪を蔽ひ わが惡事を胸に隱せしことあるか
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
すなはち大衆を懼れ宗族の輕蔑に怖ぢて口を閉ぢ門を出ざりしごとき事あるか
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
嗚呼われの言ところを聽わくる者あらまほし(我が花押ここに在り 願くは全能者われに答へたまへ)我を訴ふる者みづから訴訟状を書け
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
われ必らず之を肩に負ひ冠冕のごとくこれを首に結ばん
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
我わが歩履の數を彼に述ん 君王たる者のごとくして彼に近づかん
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
わが田圃號呼りて我を攻め その阡陌ことごとく泣さけぶあるか
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
若われ金を出さずしてその產物を食ひ またはその所有主をして生命を失はしめし事あらば
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
小麥の代に蒺藜生いで 大麥のかはりに雜草おひ出るとも善し ヨブの詞をはりぬ
