Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
“Mwen te fè yon akò ak zye m; alò kòman konsa mwen ta kab voye rega mwen sou yon vyèj?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Paske se kisa ki pòsyon Bondye soti anwo a, ak eritaj a Toupwisan an soti anwo a?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Èske li pa yon malè pou sila ki pa dwat yo, ak yon dezas pou sila ki fè inikite yo?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Èske Li pa wè chemen mwen yo e kontwole tout pa mwen yo?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
“Si mwen te mache nan sa ki fo, e pye m te kouri dèyè twonpe moun,
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
(kite Li peze mwen nan yon balans ki jis e kite Bondye konnen entegrite m).
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Si pa m yo te vire kite chemen an, oswa kè m te swiv zye m, oswa si gen yon tach ki kole sou men m,
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
kite mwen simen pou yon lòt ta manje, e kite tout sa m plante vin rache.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
“Si kè m te sedwi pa yon fanm, oswa mwen te mize nan pòtay vwazen mwen,
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
kite madanm mwen graje pou yon lòt e kite lòt yo vin kouche sou li.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
Paske sa ta yon krim sansyèl; anplis, li ta yon inikite ki ta dwe jije.
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
Paske li ta yon dife ki pou limen jis rive nan Sejou Lanmò yo e ta derasine tout byen mwen ranmase yo.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
Si mwen te refize demand esklav mwen an, gason kon fanm, lè l te fè yon plent kont mwen,
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
alò, kisa mwen ta kab fè lè Bondye leve? Konsa, lè L rele m pou jijman, ki repons mwen ta kab bay Li?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A ne sformoval nás hned v životě jeden a týž?
Èske Sila ki te fè m nan vant lan pa t fè li menm tou? Se pa Li sèl ki te fòme nou nan vant lan?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
Si mwen te anpeche malere yo nan dezi yo, oswa te fè zye a vèv la pa wè klè,
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
oswa te manje pòsyon pa mwen pou kont mwen san òfelen an pa jwen ladann,
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
(Men depi jenès mwen, òfelen an te grandi avè m tankou papa l e soti nan anfans lan, mwen te fè gid pou vèv la),
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
si mwen te wè yon moun peri akoz mank rad, oswa ke sila ak bezwen pa t gen anyen pou kouvri l,
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
si kè li pa t beni m, si li pa t chofe ak lenn mouton mwen an,
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
si mwen te leve men m kont òfelen an, akoz mwen te wè soutyen mwen nan pòtay la,
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
alò, kite zepòl mwen tonbe sòti nan zepòl li, e bra m kase soti nan zo li.
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Paske m pè anpil malè Bondye a. Li tèlman gran ak majeste, m pa ka fè anyen devan L.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Si se nan lò mwen te mete espwa m, pou m te di lò fen a, ‘se ou ki konfyans mwen,’
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Si mwen te rejwi akoz byen mwen yo te tèlman gran, e akoz men m te tèlman ranmase anpil;
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
si mwen te gade solèy la lè l t ap brile, oswa lalin nan lè li prale nan bèlte li,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
epi kè m te vin sedwi an sekrè, e men mwen te voye yon bo ki sòti nan bouch mwen,
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
sa osi ta yon inikite ki merite jijman, paske mwen t ap abandone Bondye anwo a.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Èske mwen te rejwi lè lènmi m te vin disparèt nèt? Oswa bat men m lè mal vin rive li?
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
Non, mwen pa t kite bouch mwen peche, ni mwen pa t mande pou l ta mouri avèk malediksyon.
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
Èske mesye nan tant mwen yo pa t di: ‘Ou pa p twouve yon moun ki pa satisfè ak vyann pa li a?’
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
Etranje a pa t rete deyò; mwen te ouvri pòt mwen yo a vwayajè a.
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
Èske m te kouvri transgresyon mwen yo tankou Adam? Oswa kache inikite mwen nan kè mwen,
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
akoz mwen te krent gwo foul la? Oswa akoz krent gwo wont lan devan lòt fanmi yo, te kenbe silans mwen e pa t sòti deyò?
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
O ke m te gen yon moun ki pou tande mwen! Gade byen, men otograf mwen! Kite Toupwisan an reponn mwen! Mennen pwosè vèbal ke akizè a te ekri.
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Anverite, mwen ta pote l sou zepòl mwen; mwen ta mare l sou mwen tankou yon kouwòn.
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
Mwen ta deklare a Li fòs kantite pa pye mwen yo pran. Tankou yon prens mwen ta parèt devan L.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Si menm teren mwen an rele kont mwen, e tout tranch li yo kriye ansanm;
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
si mwen te manje fwi li san lajan, oswa te kòz ke mèt li yo te pèdi lavi yo,
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
kite pikan yo grandi olye ble e zèb santi fò ranplase lòj la.” Pawòl yo a Job se fini.
