Jób 31
1 Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
I made an agreement with my eyes; how then might my eyes be looking on a virgin?
2 Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
For what is God's reward from on high, or the heritage given by the Ruler of all from heaven?
3 Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Is it not trouble for the sinner, and destruction for the evil-doers?
4 Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Does he not see my ways, and are not my steps all numbered?
5 Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
If I have gone in false ways, or my foot has been quick in working deceit;
6 Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
(Let me be measured in upright scales, and let God see my righteousness: )
7 Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
If my steps have been turned out of the way, or if my heart went after my eyes, or if the property of another is in my hands;
8 Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
Let me put seed in the earth for another to have the fruit of it, and let my produce be uprooted.
9 Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
If my heart went after another man's wife, or if I was waiting secretly at my neighbour's door;
10 Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Then let my wife give pleasure to another man and let others make use of her body.
11 Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
For that would be a crime; it would be an act for which punishment would be measured out by the judges:
12 Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
It would be a fire burning even to destruction, and taking away all my produce.
13 Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
If I did wrong in the cause of my man-servant, or my woman-servant, when they went to law with me;
14 Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
What then will I do when God comes as my judge? and what answer may I give to his questions?
15 Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A ne sformoval nás hned v životě jeden a týž?
Did not God make him as well as me? did he not give us life in our mothers' bodies?
16 Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
If I kept back the desire of the poor; if the widow's eye was looking for help to no purpose;
17 A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
If I kept my food for myself, and did not give some of it to the child with no father;
18 Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
(For I was cared for by God as by a father from my earliest days; he was my guide from the body of my mother; )
19 Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
If I saw one near to death for need of clothing, and that the poor had nothing covering him;
20 Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
If his back did not give me a blessing, and the wool of my sheep did not make him warm;
21 Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
If my hand had been lifted up against him who had done no wrong, when I saw that I was supported by the judges;
22 Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
May my arm be pulled from my body, and be broken from its base.
23 Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
For the fear of God kept me back, and because of his power I might not do such things.
24 Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
If I made gold my hope, or if I ever said to the best gold, I have put my faith in you;
25 Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
If I was glad because my wealth was great, and because my hand had got together a great store;
26 Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
If, when I saw the sun shining, and the moon moving on its bright way,
27 Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
A secret feeling of worship came into my heart, and my hand gave kisses from my mouth;
28 I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
That would have been another sin to be rewarded with punishment by the judges; for I would have been false to God on high.
29 Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
If I was glad at the trouble of my hater, and gave cries of joy when evil overtook him;
30 Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
(For I did not let my mouth give way to sin, in putting a curse on his life; )
31 Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
If the men of my tent did not say, Who has not had full measure of his meat?
32 Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
The traveller did not take his night's rest in the street, and my doors were open to anyone on a journey;
33 Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
If I kept my evil doings covered, and my sin in the secret of my breast,
34 A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
For fear of the great body of people, or for fear that families might make sport of me, so that I kept quiet, and did not go out of my door;
35 Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
If only God would give ear to me, and the Ruler of all would give me an answer! or if what he has against me had been put in writing!
36 Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
Truly I would take up the book in my hands; it would be to me as a crown;
37 Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
I would make clear the number of my steps, I would put it before him like a prince! The words of Job are ended.
38 Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
If my land has made an outcry against me, or the ploughed earth has been in sorrow;
39 Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
If I have taken its produce without payment, causing the death of its owners;
40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.
Then in place of grain let thorns come up, and in place of barley evil-smelling plants.
