Jób 30

1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.

“Naye kaakano bansekerera; abantu abansinga obuto, bakitaabwe be nnandibadde nteeka wamu n’embwa ezikuuma endiga zange.

2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.

Amaanyi g’emikono gyabwe gaali gangasa ki? Abantu abaali baweddemu amaanyi ag’obuvubuka bwabwe,

3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.

abakoozimbye abaali mu bwetaavu era abayala, bameketa ettaka ekkalu mu nsi enjereere mu budde obw’ekiro.

4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.

Banoga ebiragala ebiwoomerera ng’omunnyo mu bisaka, enkolokolo ez’omwoloola y’emmere yaabwe.

5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,

Baagobebwa bave mu bantu bannaabwe, ne babaleekaanira gy’obeera nti, baali babbi.

6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.

Baawalirizibwa okubeera mu migga egyakalira, mu njazi ne mu binnya wansi mu ttaka.

7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,

Baakaabira mu bisaka ng’ensolo ne beekweka mu bikoola by’emiti.

8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.

Ezzadde ly’abasirusiru abatalina bwe bayitibwa, baagobebwa mu nsi.

9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.

Naye kaakano abaana baabwe bansekerera nga bannyimba; nfuuse ekyenyinyalwa gye bali,

10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.

abatanjagala abanneesalako, banguwa okunfujjira amalusu mu maaso.

11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.

Kaakano Katonda nga bw’atagguludde akasaale kange, ammazeemu amaanyi; beeyisizza nga bwe balaba mu maaso gange.

12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.

Abantu bano bannumba ku mukono gwange ogwa ddyo; bategera ebigere byange emitego, ne baziba amakubo banzikirize.

13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.

Banzingiza ne banzikiriza, nga tewali n’omu abayambye.

14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.

Banzingiza ng’abayita mu kituli ekigazi, bayingira nga bayita mu muwaatwa.

15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.

Nnumbiddwa ebitiisa eby’amaanyi; ekitiibwa kyange kifuumuuse ng’ekifuuyiddwa empewo, era n’obukuumi bwange ne bubulawo ng’ekire.”

16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,

“Era kaakano obulamu bwange buseebengerera buggwaawo, ennaku ez’okubonaabona zinzijjidde.

17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.

Ekiro kifumita amagumba gange era obulumi bwe nnina tebukoma.

18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.

Mu maanyi ge amangi Katonda abeera ng’olugoye lwe nneebikka, n’ensibibwa ng’ekitogi ky’ekyambalo kyange.

19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.

Ansuula mu bitosi, ne nfuuka ng’enfuufu n’evvu.

20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.

“Nkukaabirira nti, Ayi Katonda, naye toddamu; nnyimirira, naye ontunuulira butunuulizi.

21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.

Onkyukira n’obusungu; onnumba n’omukono gwo ogw’amaanyi.

22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.

Onsitula mu bbanga n’ongobesa empewo, n’onziza eno n’eri mu muyaga.

23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.

Mmanyi nga olintuusa mu kufa, mu kifo kye wateekerawo abalamu bonna.

24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.

“Ddala tewali ayamba muntu anyigirizibwa ng’akaaba mu kunyigirizibwa kwe.

25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.

Saakaabira abo abaali mu buzibu? Emmeeme yange teyalumirirwa abaavu?

26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.

Naye bwe nanoonya obulungi, ekibi kye kyajja; bwe nanoonya ekitangaala, ekizikiza kye kyajja.

27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.

Olubuto lwange lutokota, terusirika; ennaku ez’okubonaabona kwange zinjolekedde.

28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.

Nzenna ŋŋenda nzirugala naye si lwa kwokebwa musana; nnyimirira mu lukuŋŋaana, ne nsaba obuyambi.

29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.

Nfuuse muganda w’ebibe, munne w’ebiwuugulu.

30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.

Olususu lwange luddugadde, era lususumbuka; n’omubiri gwange gwokerera.

31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.

Ettendo lyange lifuuseemu kukaaba n’akalere kange ne kavaamu eddoboozi ery’ebiwoobe.”