Jób 30
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
And now - they have laughed on me [people] young more than me to days whom I rejected fathers their to put with [the] dogs of flock my.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
Also [the] strength of hands their why? to me on them it had perished vigor.
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
In poverty and in hunger barren the [ones who] gnaw a dry region yesterday of ruin and desolation.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
Those [who] pluck off mallow on bush[es] and [the] root of broom plants [for] food their.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
From [the] community they are driven away people shout on them like thief.
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
On [the] slope of wadis to dwell holes of [the] ground and rocks.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
Between bushes they bray under nettle[s] they are joined together.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
Sons of a fool also sons of not a name they have been scourged from the land.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
And now taunt song their I have become and I have become for them a word.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
They abhor me they are distant from me and from face my not they have withheld spittle.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
For (string my *Q(K)*) he has loosened and he has afflicted me and [the] halter from before me they have sent away.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
On [the] right [side] a brood they arise feet my they have sent away and they have piled up on me [the] paths of disaster their.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
They have torn down pathway my to destruction my they benefit not a helper [belongs] to them.
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
Like a breach wide they come under devastation they have rolled themselves.
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
It has been turned on me sudden terror it pursues like the wind dignity my and like a cloud it has passed away prosperity my.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
And now on me it pours itself out life my they seize me days of affliction.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
Night bones my he has pierced from on me and gnawing [pains] my not they rest!
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
With greatness of strength it disguises itself clothing my like [the] mouth of tunic my he girds about me.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
He has thrown me to the mud and I have become like like dust and ash[es].
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
I cry for help to you and not you answer me I have stood and you have considered carefully me.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
You change yourself into [one] cruel to me with [the] might of hand your you are hostile to me.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
You lift up me to [the] wind you make ride me and you dissolve me (success. *Q(K)*)
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
For I know death you will bring me and a house of appointed meeting for every living [thing].
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
Surely not on a heap of ruins anyone stretches out a hand or in disaster his to them a cry for help.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
Not did I weep for [the] hard of day was it grieved? self my for the needy [person].
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
If good I waited for and it came evil and I waited for light and it came darkness.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
Inward parts my they have been made to boil and not they have been still they have confronted me days of affliction.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
Being dark I have gone about with not sun I have stood in the assembly I cry out for help.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
A brother I have become of jackals and a companion of daughters of an ostrich.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
Skin my it has become black from on me and bone my it has burned from heat.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
And it has become mourning harp my and flute my [the] sound of weepers.
