Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
Tukun wik sac, na Job el fah kasla ac selngawi len se ma osweyukla el.
2 Nebo mluvě Job, řekl:
El fahk,
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
“O God, selngawiya fong se ma srimetak nga ah; Ac len se ma osweyukla nga!
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
O God, ekulla len sac nu ke lohsr lulap. Nimet kom sifil esam len sac; Ac tia pac lela tuh in oasr kalem tolak len sac.
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
Oru tuh in sie len ohkok ac lohsr matoltol; Afinya ke pukunyeng, ac kosrala kalmen faht uh liki.
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
Eela fong sac liki yac uh, Ac tia lela in sifil oekyuk.
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Oru tuh in wangin koanon fong sac, Sie fong wangin pusren engan lohngyuk.
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
Lela tuh mwet inutnut in selngawi len sac, Elos su etu in pirakak kosro sulallal Leviathan.
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
Lela tuh itu Nasren in tia tolak, Ac oru tuh lohsr lun fong sac in lohsr na, ac tia sifil kalmelik.
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
Selngawiya fong sac lah pwanang nga isusla, Ac oru nga pula ma upa ac keok.
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
“Nga ke ngan misa na insien nina kiuk ah, Ku ke pacl se na ma osweyukla nga ah.
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
Mwe mea nina kiuk ah in sruokyuwi finyepal? Mwe mea elan katitiyu?
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
Nga funu misa na in pacl sac, nga lukun mongla na in pacl inge,
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
Oanna motul oana tokosra, ku mwet leum Su sifil musaela inkul matu sin mwet leum uh.
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
Nga lukun motul na oana fisrak Su nwakla lohm selos ke gold ac silver,
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
Ku motul oana sie tulik fusr ma misa na meet liki el isusla uh.
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
In kulyuk uh, mwet koluk ac tila orekma koluk, Ac mwet orekma su totola elos eis pacl in mongla lalos ke elos oan in kulyuk uh.
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
Mwet sruoh ma misa tari elos muta in misla, Ac elos sukosok liki pusren sapsap ac kas kou.
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
Mwet nukewa ac sun misa — mwet pwengpeng oayapa mwet tia eteyu — Ac mwet foko elos sukosokla.
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
“Efu ku kom oru tuh mwet uh in mutana in moul keok? Efu ku kom sang kalem in tolak mwet asor?
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
Elos tupanna elos in misa, a elos tiana misa. Elos lungse kulyuk uh liki kutena mwe kasrup.
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
Elos ac tiana engan nwe ke na elos misa ac pukpuki.
23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
God El okanlana ma ac sikyak nu selos tok uh, Ac El kosralosla tuh elos in tia ku in oru kutena ma.
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
Nga tia mongo — nga tung na, Ac nga tia ku in kutongya sasao luk.
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
Ma nukewa ma nga sangeng ac sensen kac uh sikyak.
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Wangin misla nu sik, wangin mongla luk, Ac wangin saflaiyen mwe lokoalok nu sik.”
