Jób 3

1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.

Ana'ma hutegeno'a Jopu'a agira reaka huno nerera'ma kasente'nea knamofona hu haviza hunteno,

2 Nebo mluvě Job, řekl:

amanage huno hu'ne,

3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.

nenarera'ma kasenante'nea knamo'a omanegeno, ese'ma nenarera arimpafima fore'ma nehugeno ne' fore hugahie hu'nea kenagemo'a omaneasina knare hisine.

4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.

Hagi atregeno e'i ana knamo'a hani fore nehigeno, zagemo'a remsa hunontegeno Anumzamo'enema ana knama kegavama osiresina knare hisine.

5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

Hagi e'i ana knama kumazu hanimo'ma kintrako nehigeno, hampoma kino refitentegeno hanintirima huno ana knama azeri koroma hiasina knare hisine.

6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.

Hagi e'i ana kenage'ma fore'ma hu'noa kenage'ma fore osigeno, mago kafumofo knaramima nehamprizafina ohamprige, ikamofo knama hamprizafina ohamprizaresina knare hisine.

7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.

Hagi e'i ana kenagera kasefa mofavrea forera osigeno, vahe'mo'za musena osazasina knare hisine.

8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.

Hagi kazusima huzante'ma ugotama hu'naza vahe'mo'zama kazusima hazageno, hagerimpima tusizaga krokotairima azeri oneti'za ana knama kazusima huntazaresina knare hisine.

9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.

Hagi ko'matu hanafimo'a remsa huontegeno, masagura amuhara hugahianagi, amnezampi amuhara nehuno nanterama segeno'ma ko'manetia zana onkeresina knare hisine.

10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.

Hagi ana knarera nenrerana arimpa erigigeno, kaseonantege'na ama hazenkeramina onkoasina knare hisine.

11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

Hagi nagra nerera agu'afima fri'nogeno kasenantege, kasemanantea kna zupama fruresina knare hisine.

12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?

Nahigeno nenrera'a amotera navrentege'na mani'nogeno ami'na nami'ne?

13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

Hagi nenrera'ma kasemanantea knazupama frusina, menina mago knazana onke fri'na knare hu'na mani fru husine.

14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,

Kini vahetamine, mago mago mopare'ma kegavama hu'naza vahetamima frizageno'ma knare nonkumazmimo'ma menima havizama huno me'nea vahetaminema frina umanigasa huresina knare hiresine.

15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.

Ana nehu'na goline silvanema nozmifima antevite'naza ugagota kva vahetmimo'zama fri'naza vahe'enema menina manigasa huresina knare hisine.

16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?

Hagi nahigeno nenarera'a fri mofavrea kasenantege'na masa onke'na ofri'noe?

17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

Na'ankure kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'zane nomani zampima amuhoma nehu'za maraguzamati'za e'naza vahe'mo'zanena fri vahe kumapina mani fru nehaze.

18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.

Hagi kazokzo eri'zama e'neriza vahe'mo'zama fri'za fri vahe kumapima vazana, kegava huzmante vahera omanizage'za knare hu'za ana kumapina mani fru nehaze.

19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.

Feno vahe'ene zamunte omne vahe'enena anampi manizageno, kazo kazo eri'za vahetmina kvazmia omani'ne.

20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?

Nagafare knazampima mani'naza vahe'ene hazenkefima nemaniza vahera tavira nezaminka nomanizazmimo'ma amuhoma nehia vahera zamatranke'za zamasimura eri'za nemanize?

21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?

Fri'zanku'ma avega antaza vahe'mo'za nofrize. Hagi knare zama mopa agu'afima me'nege'za keri kafi'za hakazaza hu'za fri'zankura nehakraze.

22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?

Hagi ana vahe'ma frizage'za asezmantage'za tusi muse nehaze.

23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?

Nagafare nomani zamo'ma amuhoma huntea vahera remsa hunteno Anumzamo'a asimura amigeno mani'negeno, hazenkezanura azeri kanegie?

24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.

Ra nasimu'ma nente'na kragi'ma neruna zavi'ma atoazamo'a tinkna huno navunumo'a herafiramige'na ne'zana one'noe.

25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.

Koro'ma hunentoa zamo navatera ne-egeno, nagogogu'ma nehua zamo nagritera fore huno nazeri haviza nehie.

26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.

Nagra mani fru hu'na manirava nohe'na manigasa nosuanki, hazenkefi manivava nehue.