Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
Kemudian Ayub mulai berbicara dan mengutuki hari kelahirannya, katanya,
2 Nebo mluvě Job, řekl:
"Ya Allah, kutukilah hari kelahiranku, dan malam aku mulai dikandung ibuku!
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
Ya Allah, jadikanlah hari itu gelap, hapuskan dari ingatan-Mu hingga lenyap; janganlah Engkau biarkan pula cahaya cerah menyinarinya.
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
Jadikanlah hari itu hitam kelam, gelap gulita, kabur dan suram; liputilah dengan awan dan mega, tudungilah dari sinar sang surya.
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
Hendaknya malam itu dihilangkan dari hitungan tahun dan bulan; jangan lagi dikenang, jangan pula dibilang.
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Biarlah malam itu penuh kegelapan tiada kemesraan, tiada kegembiraan.
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
Hai orang perdukunan dan pengendali Lewiatan, timpalah hari itu dengan sumpah dan kutukan;
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
jangan sampai bintang kejora bersinar, jangan biarkan sinar fajar memancar! Biarlah malam itu percuma menunggu datangnya hari dan harapan yang baru.
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
Terkutuklah malam celaka ketika aku dilahirkan bunda, dan dibiarkan menanggung sengsara.
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
Mengapa aku tidak mati dalam rahim ibu, atau putus nyawa pada saat kelahiranku?
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
Mengapa aku dipeluk ibuku dan dipangkunya, serta disusuinya pada buah dadanya?
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
Sekiranya pada saat itu aku berpulang, maka aku tidur dan mengaso dengan tenang,
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
seperti para raja dan penguasa dahulu kala, yang membangun kembali istana zaman purba.
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
Aku tertidur seperti putra raja, yang mengisi rumahnya dengan perak kencana.
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
Mengapa aku tidak lahir tanpa nyawa supaya tidurku lelap dan terlena?
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
Di sana, di dalam kuburan, penjahat tidak melakukan kejahatan, dan buruh yang habis tenaga dapat melepaskan lelahnya.
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
Juga tawanan merasa lega, bebas dari hardik para penjaga.
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
Di sana semua orang sama: yang tenar dan yang tidak ternama. Dan para budak bebas akhirnya.
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
Mengapa manusia dibiarkan terus hidup sengsara? Mengapa terang diberi kepada yang duka?
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
Mereka lebih suka kuburan daripada harta, menanti maut, tapi tak kunjung tiba.
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
Kebahagiaan baru dapat dirasakan bila mereka mati dan dikuburkan.
23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
Masa depan mereka diselubungi oleh Allah, mereka dikepung olehnya dari segala arah.
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
Gantinya makan aku mengeluh, tiada hentinya aku mengaduh.
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
Segala yang kucemaskan, menimpa aku, segala yang kutakuti, melanda aku.
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Bagiku tiada ketentraman, aku menderita tanpa kesudahan."
