Jób 3

1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.

Bout pou bout, Jòb louvri bouch li, li pran madichonnen jou l' te fèt la.

2 Nebo mluvě Job, řekl:

Li di konsa:

3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.

-Se pou Bondye efase jou m' te fèt la. Se pou l' efase jou lannwit m' te konmanse devlope nan vant manman m' lan.

4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.

Fè jou sa a tounen fènwa, Bondye! Kote ou chita anwo a, pa janm chonje jou sa a ankò. Pa janm kite limyè solèy klere l'.

5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

Se pou fènwa anvayi jou sa a. Se pou nwaj kouvri l' nèt. Se pou lonbraj lanmò bouche l' nèt.

6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.

Jou lannwit sa a, se pou fènwa pran l' pou li nèt. Se pou l' disparèt nèt nan lanne a pou yo pa janm konte l' nan almanak ankò.

7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.

Se pou jou lannwit sa a fè cheve nan tèt moun kanpe, pou yo pa tande pèsonn ap ri!

8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.

Se pou chòche yo bay jou lannwit sa a madichon, yo menm ki konn ki jan pou yo eksite levyatan an!

9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.

Pa kite gwo zetwal devanjou a klere jou sa a. Pa janm fè bajou kase pou li, pou l' pa janm wè solèy leve.

10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.

Paske li pa t' enpoze m' soti nan vant manman m', li pa t' egzante m' tout soufrans sa yo.

11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

Poukisa mwen pa t' mouri depi nan vant manman m'? Poukisa mwen pa t' tou mouri nan pasaj kite sa?

12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?

Poukisa mwen te jwenn yon manman ki pran m' sou jenou li epi ki ban m' tete?

13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

Si m' te mouri, atò konsa mwen pa ta nan tout lapenn sa a. Mwen ta kouche yon kote ap dòmi ak kè poze,

14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,

ansanm ak wa yo ak gwo chèf yo, ki fè bati gwo tonm pou yo nan mitan dezè.

15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.

Mwen ta kouche ap dòmi ansanm ak chèf ki te gen kay yo plen lò ak ajan.

16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?

Ou ankò, mwen ta tankou yon timoun ki fèt anvan tèm, tankou timoun ki fèt tou mouri.

17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

Kote yo ye anba tè a, mechan yo sispann bay kò yo mouvman. Anba tè a, sa ki bouke travay ap poze kò yo.

18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.

Anba tè a, tout prizonye gen kè poze. Yo p'ap tande vwa majò prizon an nan zòrèy yo.

19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.

Anba tè a, se menm bagay pou grannèg kou malere. Ata esklav pa gen mèt ankò!

20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?

Poukisa, Bondye, ou kite moun ki nan mizè ap viv? Poukisa ou bay moun ki nan gwo lapenn lavi?

21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?

Y'ap tann lanmò konsa. Men, lanmò pa vini! Yo ta pito lanmò pase nenpòt gwo richès!

22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?

Yo pa gen kè kontan toutotan yo pa mouri, toutotan yo pa ale anba tè.

23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?

Yo pa konn sa pou yo fè. Bondye sènen yo kote yo pase.

24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.

Mwen pa ka manje. Se plenn m'ap plenn. M'ap soufri, dlo nan je m' tankou larivyè k'ap koule.

25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.

Sa m' pè rive m' lan, se li k'ap rive m'. Sa m' pa ta vle wè a, se li ki tonbe sou mwen.

26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.

Kè m' pa poze. Tèt mwen pa la. Mwen pa ka dòmi. Se soti nan ka tonbe nan ka.