Jób 3
1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
Te phoeiah Job loh a ka te a ang tih a khohnin te a tap.
2 Nebo mluvě Job, řekl:
Te vaengah Job loh a doo tih,
3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
“Amah kah thang nah khohnin neh, ‘Tongpa a yom,’ a ti hlaem khaw paltham mai saeh.
4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
Te khohnin te a hmuep la om palueng vetih, Pathen loh a so la toem pawt mako. Te dongah vangnah loh te soah sae boel saeh.
5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
Te te hmaisuep neh dueknah hlipkhup loh suk saeh. A soah khomai yaal saeh lamtah, hlahmop hnin bangla let saeh.
6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
Tekah hlaem te a hmuep loh lo saeh lamtah kum khat kah khohnin dongah a kohoe boel saeh, hla taenah dongah khaw kun boel saeh.
7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
Tekah hlaem te pumhong la om saeh lamtah a khuiah omngaih laa cuen boel saeh ne.
8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
Khohnin thae aka phoei thil tih, a coekcoe la Leviathan aka haeng loh, te te tap saeh.
9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
Hlaemhmah aisi khaw hmuep saeh lamtah, khosae te lamtawn cakhaw sae boel saeh, mincang khosaeng te hmu boel saeh.
10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
Ka bungko thohkhaih te a khaih mai vetih thakthaenah he ka mik lamloh a thuh mai kolla.
11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
Balae tih bung khuiah ka duek pawh. Bungko lamloh ka thoeng tih ka pal hae.
12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
Balae tih khuklu loh kai n'doe, balae tih rhangsuk loh n'khut.
13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
Ka yalh to palueng koinih dingsuek la ka ip mong vetih ka duem lah ni.
14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
Manghai rhoek neh a imrhong aka thoh diklai olrhoep rhoek taengla,
15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
Amih taengkah sui mangpa rhoek neh a im ah tangka aka hawn rhoek taengah.
16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
Rhumpu bangla n'thuh kanoek vetih vangnah aka hmuh noek pawh camoe rhoek bangla ka om pawt mako.
17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
Teah te halang rhoek loh khoponah a toeng uh tih thadueng aka bawt khaw pahoi duem.
18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
Thongtla rhoek te rhenten rhalthal uh tih, tueihno ol ya uh pawh.
19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
Tanoe neh kangham khaw amah la om pahoi tih sal khaw a boei taeng lamloh sayalh coeng.
20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
Balae tih thakthaekung taengah vangnah, hinglu khahing taengah hingnah a paek?
21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
Dueknah hamla aka rhingda long khaw dang hae pawt tih kawn lakah te te a too.
22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
Phuel a hmuh uh vaengah omngaihnah neh a ngaingaih la a kohoe uh.
23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
A longpuei te hlang ham tah a thuh dae a taengah Pathen loh a mak pah.
24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
Ka buh hmai ah ka hueinah ha pawk tih ka kawknah he tui bangla pha.
25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
Birhihnah neh ka birhih akhaw kamah m'vuei tih ka rhih nawn te khaw kamah taengah thoeng.
26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
Ka dingsuek pawt tih ka mong pawh, ka duem pawt vaengah khoponah ha thoeng,” a ti.
