Jób 29
1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
UJobe wasebuya ephakamisa isaga sakhe wathi:
2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
Kungathi ngabe nginjengenyangeni zamandulo, njengensukwini uNkulunkulu angigcine ngazo,
3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
lapho isibane sakhe sakhanya phezu kwekhanda lami; ngahamba emnyameni ngokukhanya kwakhe!
4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
Njengoba nganginjalo ensukwini zokuvuthwa kwami, lapho iseluleko sikaNkulunkulu sasiphezu kwethente lami,
5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
lapho uSomandla wayeseselami, labantwana bami bengiphahlile,
6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
lapho ngagezisa izinyathelo zami ngolaza, ledwala langithululela imifula yamafutha!
7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
Lapho ngaphuma ngaya esangweni ngidabula umuzi, ngalungisa isihlalo sami emdangeni;
8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
amajaha angibona, acatsha; lamaxhegu asukuma ema;
9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
iziphathamandla zayekela ukukhuluma, zabeka isandla phezu komlomo wazo;
10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
ilizwi labakhulu lacatsha, lolimi lwabo lwanamathela elwangeni lwabo.
11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
Lapho indlebe isizwa yangibusisa, lelihlo libona langifakazela,
12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
ngoba ngakhulula umyanga okhalayo, lentandane, longelamsizi.
13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
Isibusiso sobhubhayo sehlele phezu kwami, njalo ngenza inhliziyo yomfelokazi ihlabele ngentokozo.
14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
Ngembatha ukulunga, kwangembesa; isahlulelo sami saba njengesembatho lomqhele.
15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
Ngangingamehlo koyisiphofu, ngangizinyawo kusiqhuli.
16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
Nganginguyise wabayanga, lendaba engingayaziyo ngayihlolisisa.
17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
Ngasengisephula umhlathi womubi, ngamenza alahle impango emazinyweni akhe.
18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
Ngasengisithi: Ngizaphela lesidleke sami, ngandise insuku njengetshebetshebe.
19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
Impande zami zinabele emanzini, lamazolo alale ubusuku ogatsheni lwami.
20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
Udumo lwami lutsha kimi, ledandili lami laguquka esandleni sami.
21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
Bangilalela, belindele, bathulela iseluleko sami.
22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
Emva kwelizwi lami kabaphendulanga, lelizwi lami lathontela phezu kwabo.
23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
Bangilindela njengezulu, lomlomo wabo bawukhamisela izulu lokucina.
24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
Lapho ngibahlekela, kabakholwanga, lokukhanya kobuso bami kabakuwiselanga phansi.
25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
Ngakhetha indlela yabo ngahlala ngiyinhloko, ngahlala njengenkosi phakathi kweviyo, njengoduduza abalilayo.
