Jób 29

1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:

UJobe waqhubeka ngenkulumo yakhe wathi:

2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,

“Ngiyaziloyisa lezozinyanga esezadlulayo, lezinsuku uNkulunkulu esangilinda,

3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,

lapho isibane sakhe sisakhanyisa phezu kwekhanda lami ngihamba ngokukhanya kwakhe emnyameni!

4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,

Oh, lezinsuku ngisazizwa ukuthi ngiyimi, lapho ubudlelwano obukhulu loNkulunkulu busesendlini yami,

5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,

lapho uSomandla eseselami labantwabami besaphila lami,

6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,

lapho indlela yami ifafazwe ngolaza ledwala lingithululela impophoma zamafutha e-oliva.

7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.

Ekuyeni kwami emasangweni edolobho ngafika ngahlala enkundleni,

8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.

amajaha angibona agudluka ema eceleni, abadala baphakama bema ngezinyawo;

9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.

amadoda ayizikhulu athula akaze akhuluma avala imilomo yawo ngezandla zawo;

10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.

amazwi ezikhulu ehliselwa phansi, inlimi zazo zanamathela olwangeni lwazo.

11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,

Loba ngubani owangizwayo wakhuluma kuhle ngami, kwathi labo abangibonayo bangibuka,

12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.

ngoba ngalamulela abayanga abacela uncedo, lezintandane ezazingelamsizi.

13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.

Indoda eyayisifa yangibusisa; ngenza inhliziyo yomfelokazi yahlabelela.

14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.

Ngavunula ukulunga njengezigqoko zami; ukwahlulela ngokulunga kwaba yisembatho sami lengwane yami.

15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.

Ngangingamehlo kwabayiziphofu lezinyawo kwabaqhulayo.

16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.

Nganginguyise kwabaswelayo; ngayimela indaba yesihambi.

17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.

Ngawephula amazinyo ababi ngahluthuna labo ababebabambile ngamazinyo abo.

18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.

Ngakhumbula ngathi, ‘Ngizafela endlini yami, insuku zami zinengi njengezinhlamvu zetshebetshebe.

19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.

Impande zami zizafinyelela emanzini, amazolo azalala emagatsheni ubusuku bonke.

20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.

Udumo lwami luzahlala lulutsha kimi, idandili lami lilitsha esandleni sami.’

21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.

Abantu babengilalela belethemba, belindele ukwelulekwa bethule zwi.

22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.

Nxa sekukhulume mina, kungakhulumi omunye njalo; amazwi ami ayengena kamnandi ezindlebeni zabo.

23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.

Babengilindela njengokulindela izulu, bawanathe amazwi ami njengezulu lentwasa.

24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.

Ngangisithi ngingababobothekela, bathabe bangakholwa; ukukhanya kobuso bami kwakuligugu kubo.

25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.

Yimi engangibakhethela ukuthi benzeni ngoba ngisanduna kubo; ngangihlala njengenkosi phakathi kwamabutho ayo; ngangifana lomduduzi wabalilayo.”